To, oč mocní v Kosovu usilovali už léta, se konečně stane skutečností. Justiční a policejní mise Evropské unie (EULEX) bude až na malý štáb poradců rozpuštěna. "Teď to můžeme dělat sami. Nepotřebujeme žádnou misi s výkonnou mocí," řekl v Prištině ministr spravedlnosti Abelard Tahiri.

EULEX byla založena v roce 2008 po vyhlášení nezávislosti Kosova jako nástroj společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Vyplynula z názoru, že právní stát a mocenský monopol státu jsou nezbytným předpokladem pro ekonomický a společenský rozvoj této země. Zároveň byly mnohé státy EU skeptické, zda se Kosovo dokáže vlastními silami změnit v právní stát. Do té doby Spojenými národy vedená mise během devíti poválečných let dokázala jen málo a zanechala po sobě hromadu neuzavřených případů.

Kosovské obyvatelstvo vítalo EULEX jako nositele naděje. Mnozí ji považovali za "civilizační misi", která prosadí rovnoprávnost a dělbu moci. Poté, co Srbsko v roce 1989 zrušilo autonomní status, neexistoval v Kosovu žádný právní stát. Naděje Kosovanů povzbudila prohlášení šéfů mise, že vyšetřování budou vedena bez ohledu na to, koho se budou týkat, a že na mušce budou i "velké ryby".

Ale už brzy přišlo rozčarování. Velké případy se nekonaly, píše švýcarský list Neue Zürcher Zeitung. Množily se stížnosti na neefektivnost a nekompetentnost dobře placeného, ale místa neznalého personálu. Starosta Prištiny si například stěžoval, že prokurátoři mise jeví malý zájem o jeho podklady svědčící o korupci při zadávání veřejných zakázek. A pak přišla obvinění, že EULEX je sám zkorumpovaný.

Špatné zprávy o misi ale byly i součástí kampaně. Pocházely z nejvyšších politických míst Kosova, která se obávala trestního stíhání, i levicové nacionalistické opozice, jež v misi spatřovala koloniální nástroj represe.

Nikoliv zkorumpovaná, ale neefektivní

Na podzim 2014 vyšla britská prokurátorka mise EULEX na veřejnost s tím, že jeden italský soudce a jedna česká kolegyně se nechali podplatit kosovskou mafií. Byla kvůli tomu nařízena řada vyšetřování, obvinění z korupce se ale neprokázala. Nicméně právník Jean-Paul Jacqué, který byl pověřen sepsáním zprávy v této věci, uvedl, že z mise může učinit silný nástroj jen zásadní strukturální reforma. "Nemá smysl zůstat a jen pokračovat," prohlásil. Přesto se ale přesně to stalo. Snížil se personální stav a omezily pravomoci.

Jedním z těch, kteří si situaci rychle uvědomili, byl Andrea Capussela, znalec mezinárodních struktur v Kosovu. V letech 2008 až 2011 byl šéfem ekonomického oddělení mezinárodní správy. V roce 2015 vydal knihu, v níž detailně ukázal, že prokurátoři a soudci mise se systematicky vyhýbají politicky citlivým případům, které se týkají vysoce postavených politiků. To je podle úsudku cena, kterou je nutné zaplatit za politickou stabilitu Kosova. Jinými slovy: důsledné stíhání vysokých úředníků by znamenalo "změnu režimu". Toto riziko nechtěla podstoupit ani EU, ani členské státy.

Byl experiment EULEX odsouzen k nezdaru od samého začátku? Capussela si to nemyslí. Ale vyžadovalo by to jinou personální politiku. Místo spoléhání na úředníky vyslané jednotlivými zeměmi by se musel vytvořit malý oddíl lovců mafií, který by vyšetřoval bez politických ohledů.

Zda by se bývalí váleční velitelé nechali bez boje zbavit úřadů a poct, je ovšem jiná věc. Nepochybně by proti "cizáckým soudcům" mobilizovali - a bezpečnostní síly vedené NATO by se s nimi sotva pustily do ozbrojených střetů.