Kromě Lukašenka by se stejné sankce měly dotknout zhruba stovky dalších představitelů běloruského režimu.

EU k uvalení sankcí přistoupí kvůli potlačení protestů a zatčení předáků opozice, které následovalo po prezidentských volbách v Bělorusku, v nichž podle oficiální verze opět zvítězil Lukašenko. Běloruská policie přitom 19. prosince zadržela přes 600 lidí a ve zrychleném řízení je odsoudila ke zhruba dvoutýdenním trestům vězení. Zvlášť je souzeno sedmnáct údajných organizátorů demonstrace, kterým hrozí až 15 let vězení.

První zákaz v roce 2006

"Musíme se řídit logikou našich předešlých rozhodnutí. V době, kdy v Bělorusku žádní političtí vězni nebyli, jsme se odhodlali k přijetí pozitivních kroků. Nyní máme politických vězňů celou řadu a ti, kteří za tím stojí, se musí vrátit znovu na seznam osob, které nesmějí získat víza pro vstup do Evropské unie," prohlásil Bildt.

Evropská sedmadvacítka zakázala Lukašenkovi vstup do unie již v roce 2006, kdy běloruský režim po volbách tvrdě zakročil proti představitelům opozice. V roce 2008 ovšem běloruský prezident nechal předáky opozičního hnutí propustit a EU mu "za odměnu" povolila získat víza. Lukašenko tohoto kroku téměř okamžitě využil a odjel na státní návštěvu Itálie.

Ne pouze zákaz vstupu

Ambasády členských států EU v současnosti připravují seznam osob, které se podílely na potlačení nepokojů po běloruských prezidentských volbách. Podle EUobserveru jde o více než stovku lidí.

Česká republika, která dlouhodobě běloruskou opozici podporuje, kvůli schválení sankcí usiluje o svolání mimořádného jednání ministrů zahraničí EU na příští týden. Německo či Švédsko naopak nechtějí s konečným rozhodnutím příliš spěchat: sankce by podle nich měli šéfové diplomacií schvalovat na pravidelném zasedání, které se uskuteční 31. ledna v Bruselu.

Sankce se přitom nemají dotknout jen zákazů vstupu na území EU. "Masivní ekonomická pomoc v tuto chvíli rozhodně není na stole," řekl Bildt s odkazem na předvolební příslib unie, že Bělorusku pomůže celkem třemi miliardami eur (zhruba 75 miliard korun) v následující třech letech.