Eliška Wagnerová své rozhodnutí komentovala slovy: „Zvažovala jsem důkladně své veřejné angažmá po skončení mandátu ústavní soudkyně. Rozhodla jsem se, že své odborné znalosti a zkušenosti bych ráda zúročila v Senátu. Chtěla bych v Senátu prosazovat to, aby zákony nebyly vnímány jenom jako nosiče zájmů, ale vždy usilovaly o naplnění idejí spravedlnosti.“

Podle Wagnerové Zelení nebyli jedinou stranou, která se o její kandidaturu zajímala. "Nabídek na kandidaturu do Senátu jsem dostala několik. Nakonec jsem se rozhodla pro nabídku Strany zelených. Vždy jsem věřila více malým liberálním stranám s ideály, než velkým partajím, které snadno podlehnou svodům moci. Zelení jsou navíc jedinou stranou, která uspěla v testu korupce. Vnímám, že dosavadní politikou se vytvořila velká propast mezi generacemi a chtěla bych skrze mezigenerační dialog přispět k jejímu překonání. Mé zkušenosti hovoří pro to, že obohatí obě strany.“

Liška: Je ztělesněním snahy o návrat práva a spravedlnosti do české společnosti

Ondřej Liška, předseda SZ, Wagnerovou charakterizoval následujícím způsobem: „Už dosavadní působení Elišky Wagnerové hovoří dostatečně samo za sebe. V očích veřejnosti dokázala, že je ztělesněním snahy o prosazení úcty k nezávislosti soudů a o návrat práva a spravedlnosti do české společnosti. Třeba tím, že Ústavní soud byl za jejího významného přispění poslední místem, kde se lidé dovolali spravedlnosti. Zároveň nám zeleným mluví z duše, když říká, že šetrné hospodaření je důležité, ale nikdy nemůže být kladeno nad lidskou důstojnost a základní práva. Proto jsem ji oslovil s nabídkou, abychom na cestě do Senátu spojili síly.“