Ruská plynárenská společnost Gazprom za první pololetí více než zdvojnásobila zisk před úroky, daní a odpisy (EBITDA) na 3,05 bilionu rublů (1,3 bilionu Kč). Firma dnes také uvedla, že průměrná vývozní cena plynu se zvýšila více než 3,5krát. Gazprom byl donedávna klíčovým dodavatelem plynu do Evropské unie, kvůli napadení Ukrajiny ale unie začala jeho plyn odmítat.

Vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Největší změnou proti původnímu návrhu, který počítal s deficitem 270 miliard, jsou výdaje na zastropování cen elektřiny a plynu. Pokrýt by je měly příjmy z daně z mimořádných zisků a odvody z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop schválený Evropskou komisí.

Starobní důchody v Česku se od ledna zvýší průměrně o 825 korun. Solidární základní část všech starobních, invalidních a pozůstalostních penzí se zvedne o 140 korun. K tomu vzroste o 5,1 procenta zásluhová procentní výměra podle odpracovaných let a výše odvodů z výdělků.

Na špici žebříčku nejbohatších Čechů a Slováků, který sestavuje týdeník Euro, je s majetkem za 265 miliard korun opět Renáta Kellnerová, vdova po někdejším většinovém majiteli investiční skupiny PPF Petru Kellnerovi. Týdeník, který dnes zveřejnil seznam 105 nejbohatších, umístil Kellnerovou do čela žebříčku i loni.

Německá energetická společnost RWE podepsala se státní ropnou firmou ADNOC ze Spojených arabských emirátů smlouvu o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) do Německa. Smlouva byla uzavřena během návštěvy německého kancléře Olafa Scholze v Abú Zabí.

Vývojáři her v Česku loni zvýšili zisk o 14 procent na 2,08 miliardy korun. Obrat odvětví se meziročně zvýšil o 33 procent na 7,1 miliardy korun. Více než 95 procent výnosů tvořil export, zejména do USA a evropských zemí. Na tiskové konferenci to dnes uvedli zástupci Asociace českých herních vývojářů.

Budování evropských terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) přinese od roku 2024 úlevu od vysokých cen za tuto energetickou surovinu a možná už v roce 2026 by cena za zemní plyn mohla být srovnatelná s rokem 2018, pokud bude do obchodování alespoň částečně zapojeno i Rusko.

Vlády v Evropě za poslední rok vyčlenily asi 500 miliard eur (12,3 bilionu Kč) na programy, které mají ochránit domácnosti a firmy před vysokými cenami energií. Uvádí to dnes aktualizovaná analýza bruselského výzkumného institutu Bruegel. Česká republika se řadí spíše ke konzervativnějším zemím, neboť plánuje výdaje na úrovni 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy výrazně méně než například Německo. Podle jednoho z autorů přehledu je aktuální přístup vlád zjevně neudržitelný.