Ruce na řídítkách, oči soustředěné na silnici. Isabelle Plumereauová používá své jízdní kolo velmi netradičním způsobem - jako pohřební vůz. Zakladatelka společnosti Le Ciel & la Terre (Nebe a země) se rozhodla podporovat ekologické pohřby. Ty jsou zatím ve Francii spíše na okraji zájmu, ale poptávka po nich postupně roste.

Tento nový typ pohřebních vozů už se používá například ve Švýcarsku, ale jejich využití ve Francii zatím limituje logistika. Uložení do rakve, obřad i kremace nebo uložení těla se totiž musí odehrát v dostupné vzdálenosti.

„Existuje váhový limit. Samozřejmě bych vyzvala lidi, kteří se rozhodnou pro tento způsob přepravy, aby si vybrali rakve, které jsou spíše střízlivé, a tedy poměrně lehké,“ říká Plumereauová. Na speciálně upraveném kole, kterému přezdívá Corbicyclette, což je složenina z názvů pohřebního vozu (corbillard) a bicyklu (bicyclette), je podle ní možné ujet nanejvýš 40 kilometrů.

„V Paříži to možná jde, ale na venkově to je prakticky nemožné,“ řekl agentuře AFP Gautier Caton, který provozuje síť pohřebních ústavů v Paříži a okolí.

Změna legislativy, která by umožnila další rozšíření tohoto trendu, není pravděpodobná, míní provozovatel portálu pro srovnávání cen pohřbů Charles Simpson. „Představte si, že by se stala dopravní nehoda, kde by se auto střetlo s kolem. Legislativa nikdy nepřipustí riziko, že by se rakev mohla vysypat na silnici,“ říká Simpson.

Corbicyclette - pohřební bicykl | zdroj: Profimedia

To však nebrání profesionálům z oboru, aby v reakci na rostoucí poptávku rodin nehledali nová řešení pro ekologičtější pohřby.

„Vidíme, že se snaží,“ říká zakladatelka on-line katalogu pohřebních služeb Happy End Sarah Dumontová. „Pohřební služby udělaly první krok, když začaly pozůstalé informovat například o konzervaci těl, při které se používá značné množství chemických látek. Tím se výrazně omezilo používání této metody. Například v Dijonu pak nabízejí pronájem umělých květin pro obřad místo nákupu čerstvých, které by skončily v koši,“ dodává.

Pohřebnictví Caton nabízí rodinám dokument, v němž navrhuje jednoduchá opatření ke snížení dopadu pohřbů na životní prostředí. Navrhuje například vybrat sezonní květiny či oblečení, které se snáze rozkládá. Firma také žádá od svých dodavatelů, aby používali méně znečišťující laky na rakve nebo biologicky rozložitelné výstelky.

„Některé rodiny požadují kartonové rakve, které pro ně objednáme. Musíme ale brát v potaz celkový dopad kartonu ve srovnání se dřevem, protože ve Francii jsou výrobci rakví velmi ekologicky zodpovědní. Pro spálení dřevěných rakví se spotřebuje méně plynu,“ vysvětluje Caton.

Podobná přání nejsou přesto mezi pozůstalými zcela běžná. „Pro generaci, která teď odchází, je pojem ekologie ještě příliš nový. Ale ve smlouvách, které aktuálně uzavíráme pro budoucí pohřby, vidíme jejich větší podíl,“ říká Simpson.

Aby se předešlo spotřebě plynu při kremaci nebo znečištění spojenému s uložením těla, je možné zvážit i jiné metody pohřbívání. Humusace spočívá v přeměně těla na kompost, aquamaci se někdy přezdívá kremace vodou. Existuje také promese, která spočívá ve zmrazení při nízké teplotě a následném rozmělnění na prášek za použití tekutého dusíku. Žádná z těchto metod ale ve Francii není povolená.

„Je potřeba mít stále na paměti, že pohřebnictví je velmi tradiční odvětví, protože se dotýká víry,“ upozorňuje Simpson. „Asociace a úřady se o toto téma zajímají jen opatrně“.

Podle Dumontové se ale toto odvětví v každém případě vyvíjí, i když je to stále křehká záležitost. „V první řadě je třeba informovat rodiny o jejich možnostech, protože mnozí o těchto ekologických variantách zatím ani nevědí,“ dodává.