Důvěra v Pavla je nadále vyšší než u jeho předchůdce. Po většinu druhého prezidentského funkčního období Miloše Zemana byl podíl lidí důvěřujících hlavě státu setrvale pod 50 procenty. V polovině roku 2022 se dokonce důvěra v prezidenta propadla pod 30 procent. Navzdory následnému růstu už se před odchodem Zemana dostal podíl důvěřujících lidí nejvýše na 38 procent, kterých dosáhl na přelomu loňského a letošního roku.

Důvěra ve vládu se od loňského listopadu držela nad 30 procenty, v poslední době ale přišel výraznější pokles. Podobné je to i se sněmovnou. Senát si pohoršil o dva procentní body na 36 procent. U hejtmanů je důvěra na 43 procentech, což je rovněž pokles o dva procentní body. Důvěra v krajská zastupitelstva pak klesla dokonce o šest procentních bodů na 42 procent.

Stabilně nejvyšší důvěru mají starostové a obecní zastupitelstva - dlouhodobě se drží nad 60 procenty. U obecních zastupitelstev je to nyní 62 procent, což je ale o čtyři procentní body méně než v předchozím průzkumu. Starostové si pohoršili o dva procentní body na 65 procent.

S politickou situací v Česku je nyní spokojeno 15 procent lidí. Rovněž v tomto případě je to pokles o dva procentní body. „Hodnocení politické situace se tak i nadále pohybuje na zřetelně horší úrovni, než většinou bývalo v letech 2014 až 2020 s výjimkou dvou krátkodobých propadů z let 2017 a 2018 spojených s vládní krizí nebo s problémy při sestavování vlády po volbách do Poslanecké sněmovny. V dlouhodobém srovnání pak i nadále je spokojenost se současnou politickou situací výrazně vyšší, než bývala v období let 2012 a 2013,“ uvedlo CVVM.

Průzkum se uskutečnil od 26. května do 24. července a zúčastnilo se ho 929 lidí.

Názory lidí na přijímání ukrajinských uprchlíků se podle CVVM příliš nemění

Názory veřejnosti na přijímání ukrajinských uprchlíků, zájem obyvatel o dění na Ukrajině a o vývoj situace kolem uprchlíků se v posledních měsících příliš nemění. Pro trvalé usazení ukrajinských uprchlíků v Česku je asi desetina lidí, podobně jako letos na jaře a loni. Proti je naopak zhruba čtvrtina, což je o devět procentních bodů více než letos na jaře, ale shodně jako loni na podzim. O vývoj situace na Ukrajině se zajímají tři pětiny české veřejnosti, což je sice méně než loni na jaře po vypuknutí války, ale srovnatelně jako loni na podzim a letos na jaře. Vyplývá to ze dvou průzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které se uskutečnily od konce května, v červnu a červenci.

Podle průzkumu, který se týkal postojů veřejnosti k přijímání ukrajinských uprchlíků, podporuje trvalé usazení běženců v Česku devět procent lidí, dalších 64 procent upřednostňuje dočasné přijetí s následným návratem do země původu. Naopak 26 procent dotázaných přijímání uprchlíků odmítá. Ve srovnání s dotazováním z letošního února a března se o devět procentních bodů zvýšil počet lidí, kteří přijímání uprchlíků odmítají, výsledek se ale vrátil na úroveň z loňského podzimu.

O vývoj kolem uprchlíků se aktuálně zajímá 43 procent lidí, což je sice výrazně méně než loni na jaře, kdy zájem deklarovaly dvě třetiny respondentů, ale o čtyři procentní body více než letos na jaře a zhruba stejně jako loni na podzim.

Výzkumníci se také lidí ptali, zda se daří ukrajinské uprchlíky začleňovat do české společnosti. Že se to daří, si myslí 46 procent Čechů, a stejně velká část veřejnosti je opačného názoru.

V průzkumu, který se týkal zájmu Čechů o vývoj na Ukrajině, tři pětiny lidí odpověděly, že je vývoj zajímá. „Při porovnání s posledním srovnatelným šetřením z února a března 2023 vidíme, že se zájem o situaci na Ukrajině statisticky významně nezměnil, a statisticky srovnatelný je i s předposledním výzkumem z podzimu roku 2022,“ uvedlo CVVM. Nejvyšší zájem lidé projevovali po začátku války loni na jaře, kdy zájem deklarovalo 78 procent respondentů.

Přes dvě pětiny lidí souhlasí s kroky vlády na podporu Ukrajiny, naopak 54 procent s nimi nesouhlasí. „V porovnání s výsledky z minulého šetření z období února a března 2023, jakož i s výsledky z podzimu 2022 se aktuální situace v tomto ohledu statisticky významně nezměnila,“ uvedlo CVVM. Poprvé tuto otázku výzkumníci lidem položili loni na jaře, tehdy s kroky vlády souhlasilo 58 procent dotázaných.