Dalším lidem covid-19 významně zhoršil zdravotní stav a přispěl k jejich dřívějšímu úmrtí, řekl dnes novinářům předseda ČSÚ Marek Rojíček. První základní příčinou smrti zůstala ischemická choroba srdeční, které podlehlo 19 171 osob, třetí cévní nemoci mozku (4196). Obecně tvoří nemoci srdce a cév příčinu 30 procent všech úmrtí. Celkem v loňském roce zemřelo přes 129 000 lidí, o 15 procent více než předloni.

„Základní příčina úmrtí je definována jako onemocnění nebo zranění, které iniciovalo chorobný řetězec stavů přímo vedoucích ke smrti,“ vysvětlil Rojíček. V dalších 6696 případech pacienti měli chronické onemocnění a covid ke smrti významně přispěl. „Urychlilo to smrt pacienta,“ dodal.

V přímé nebo nepřímé souvislosti s covidem-10 zemřelo podle Šárky Daňkové z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) loni celkem 17 235 lidí. Průběžně bylo hlášeno a publikováno ministerstvem zdravotnictví 11 968 úmrtí, dodatečně bylo oznámeno dalších 5267. Nejčastěji lidé v souvislosti s covidem-19 zemřeli v nemocnicích (83 procent), v zařízeních sociálních služeb (11 procent) nebo doma (5 procent). „Mezi nejčastěji dohlášenými byla právě úmrtí doma nebo v sociálních zařízeních,“ dodala.

Primární příčinou úmrtí byl covid-19 určený u 10 539 osob. „Zhruba u tří čtvrtin zemřelých se vyskytl na listu o prohlídce zemřelých další závažný stav, který nemoc nevyvolala. I pro lékaře je poměrně obtížné, zejména když jde o lidi ve vyšším věku, stanovit, která příčina přesně vedla ke smrti,“ vysvětlila Terezie Štyglerová z ČSÚ.

Více než 4200 komplikovaných případů úmrtí dál posuzoval panel dvanácti expertů z oboru intenzivní medicíny, anestezie a resuscitace, nefrologie či kardiologie. „Vyžádali jsme si podrobnou zdravotnickou dokumentaci,“ řekla Daňková. U zhruba 60 procent rozhodli, že onemocnění covid-19 je základní příčina, u čtvrtiny s úmrtím souviselo a u 14 procent případů nesouviselo. U necelé třetiny se tak změnila příčina úmrtí, u zhruba 800 byl covid jako příčina nově určený, u 470 vyřazený. Upozornila, že podíly nelze vztáhnout na úmrtí obecně, ale jen na zkoumaný vzorek.

Nárůst počtu úmrtí v loňském roce se podle Rojíčka koncentroval do posledních tří měsíců roku. Nejvyšší počet lidí celkem, přes 16 000, zemřel v listopadu. „V tomto ohledu bohužel rok 2021 bude ještě tragičtější. Neskončilo to prosincem, ale přelilo se to dál do prvních měsíců letošního roku,“ uvedl Rojíček.

Z celkového počtu 17 000 lidí meziročně navíc, respektive 15 000 při zohlednění stárnutí obyvatel, byl covid-19 základní příčinou úmrtí asi u 70 procent. Více než 3000 nadúmrtí lze přičíst nemocem oběhové soustavy, nejčastěji srdečnímu selhání, hypertenzi nebo ischemické chorobě srdeční. Dalších několik stovek statistici přičítají cukrovce, Alzheimerově nemoci a jiným demencím nebo zánětům plic. Naopak pokles je patrný u smrtelných dopravních nehod či vražd, počet sebevražd se výrazně nezměnil.

Covid-19 byl druhou nejčastější příčinou smrti ve věkových skupinách nad 75 let, třetí nejčastější u lidí od 64 let. Mezi deseti nejčastějšími příčinami smrti byl i u lidí v mladším středním věku. Častější základní příčinou smrti byl u mužů. Průměrný věk byl 79 let, u mužů 77 a u žen 81 let. Třetina zemřelých byla mladší než 75 let.