Dnes je středa 1. února 2023., Svátek má Hynek
Počasí dnes 1°C Občasný déšť se sněhem

Co bude na nebi v roce 2023? Částečné zatmění Měsíce i skvěle pozorovatelné meteorické roje

Co bude na nebi v roce 2023? Částečné zatmění Měsíce i skvěle pozorovatelné meteorické roje
Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia.cz

Rok 2023 přinese příjemnou nebeskou nadílku. Lidé se mohou těšit na skvělé podmínky pro pozorování meteorických rojů Lyridy, Perseidy a Geminidy, částečné zatmění Měsíce i několik jasných planet. 

Nový rok tradičně zahájí meteorický roj Kvadrantidy, jehož maximum nastane 4. ledna brzy ráno. Letos však máme v případě tohoto roje trochu smůlu. V noci největší četnosti roje totiž bude Měsíc pouhé dva dny před úplňkem a vyhlížení meteorů vyruší. Pokud však přece jen zkusíte nějaký ten meteor zachytit, bude pro pozorování nejpříhodnější čas mezi půlnocí a rozbřeskem. Radiant roje, tedy místo, odkud meteory zdánlivě vylétají, se podle astronoma Petra Horálka nachází vysoko nad severním obzorem v souhvězdí Pastýře. Své jméno však Kvadrantidy získaly podle souhvězdí Zední Kvadrant, které však od 20. let 20. století už oficiálně neexistuje. Kvadrantidy budou aktivní mezi prvním až 10. lednem.

Trojitá konjunkce, tedy vzájemné pohledové přiblížení Měsíce a planet Venuše a Jupiter, pak podle astronoma nastane 22. února. Nejlepší podmínky pro podívanou na jasný Měsíc a planety budou kolem 18:00, kdy však poklesnou k obzoru. Pro pozorování je tedy třeba vyhledat vyvýšené místo. Pěkný pohled na úhlové přiblížení jasného Jupiteru a Venuše však bude i 1. a 2. března 2023.

Jaro přinese parádní dárek v podobě skvělých podmínek pro pohled na meteorický roj Lyridy. Roj, jehož mateřským tělesem je kometa C/1861 G1 (Thatcher), vrcholí 23. dubna kolem třetí hodiny ráno. Podle Horálka by se lidé za pozorováním roje měli vypravit daleko od světelného znečištění - nejlépe do hor. Ve městech se pozorovatelům zřejmě podaří nejvýše několik meteorů. Radiant roje se nachází v souhvězdí Lyry.

Pohled na planety a jesličky

Pozoruhodný výhled skýtá i červen, kdy se na obloze objeví dvě jasné planety Sluneční soustavy ve společnosti hvězdokupy M44, taktéž nazývané „jesličky“, která je v souhvězdí Raka. Už 2. června bude nejblíže centru hvězdokupy planeta Mars, který lidé díky jeho velké jasnosti spatří i z přesvícených měst. O sedm dní později bude hvězdokupu z východu podle Horálka doplňovat Mars a ze západu Venuše. Ta se pak 13. června ocitne ani ne stupeň nad středem hvězdokupy.

V červnu a v červenci oblohu ozdobí také tradiční půvabná noční svítící oblaka, byť jejich přesný výskyt nelze předvídat. Noční svítící oblaka se nacházejí výrazně výš proti běžné oblačnosti. Zatímco ta bývá maximálně ve výšce 15 kilometrů, noční svítící oblaka jsou asi 85 kilometrů nad zemským povrchem. Vznikají nabalováním ledových krystalků na prachové částice pocházející z meteorického prachu, sopečných erupcí nebo průmyslové činnosti lidí. Patří k nejkrásnějším úkazům oblohy a na severní polokouli se objevují v týdnech kolem letního slunovratu. Zář oblak je způsobena Sluncem, které je mezi 22:00 a půlnocí nebo zhruba od druhé do čtvrté hodiny ráno nasvětluje zespodu, zpod obzoru.

Zatímco rok 2022 pozorování Perseid, jednoho z nejoblíbenějších meteorických rojů, nepřál, rok 2023 to lidem bohatě vynahradí. Podmínky v době vrcholu Perseid, který připadá na 13. srpna, totiž budou parádní. Měsíc, dva dny před novem, totiž pozorování Perseid nezkomplikuje. Nejvíce meteorů navíc lidé budou moci spatřit o víkendové noci ze soboty 12. na neděli 13. srpna. Za dobrého počasí může být k vidění mezi 50 až 80 meteory v hodině.

Srpen také přinese hned dva superúplňky, což je jev, kdy Měsíc v úplňku prochází na své eliptické dráze tzv. přízemím. První superúplněk bude 1. srpna ve 20:33 SELČ - v té době se však Měsíc bude nacházet ještě pod obzorem a vyjde až krátce před 21:00. Nejvíce k Zemi se přiblíží až 2. srpna v 7:53 SELČ, na vzdálenost 357 309 kilometrů - zapadne však už kolem páté hodiny ranní, a lidé tak nespatří ani úhlově největší Měsíc v době jeho největšího přiblížení.

O něco lepší situace nastane 31. srpna, kdy Měsíc dosáhne úplňku ve 3:37 SELČ, devět a půl hodiny poté, co se nejvíce přiblíží Zemi - na vzdálenost 357 181 kilometrů. Podle Horálka bude nejlepší pohled na východ Měsíce 30. srpna kolem 19:30. Při superúplňku je Měsíc úhlově zhruba o 15 procent větší než úhlově nejmenší úplněk v roce.

Sváteční částečné zatmění Měsíce i nálož meteorů

Rok 2023 bude přát i vyhlížení říjnového meteorického roje Orionidy, který vyvrcholí z 21. na 22. října. Měsíc tehdy bude podle Horálka v první čtvrti, nízko nad obzorem, a navíc zapadne už před půlnocí. Nejlepší čas pro pozorování Orionid přitom bude mezi jednou až pátou hodinou ranní a lidé daleko od měst mohou spatřit až desítky meteorů v hodině. Mateřským tělesem Orionid je slavná Halleyova kometa.

Příjemnou sváteční nadílkou pak bude 28. října pozdě večer částečné zatmění Měsíce, které přijde taktéž za příznivých okolností. Úkaz potrvá více než hodinu a společnost mu bude dělat jasný Jupiter.

A o velmi pěknou tečku se pak v závěru roku postará prosincový meteorický roj Geminidy. I jemu budou přát okolnosti, neboť nov Měsíce přijde krátce před vrcholem roje - ten nastane ze 14. na 15. prosince. Nejvíce meteorů, jejichž radiant se nachází v souhvězdí Blíženců, mohou lidé očekávat mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ráno.

Zdroje:
astro.cz, astro-novinky.eu