Nejnovější archeologické výzkumy z oblasti Aljašky podporují teorii o tom, že některé druhy dinosaurů byly schopné přežívat i v mnohem chladnějším klimatu, než se vědci domnívali. Právě na Aljašce byl objeven nový druh Hadrosaura (kachnozubého dinosaura), který žil v tomto nehostinném a chladném podnebí před 69 milióny lety. 

V jedné z Ezopových bajek závodí zajíc s želvou, ale ta ho nakonec porazí, když si sebevědomý zajíc na chvíli zdřímne. Mohl by se podobný závod někdy odehrát v přírodě a je možné, aby želva porazila zajíce? Na tyto otázky se snaží odpovědět britští vědci. 

Archeologové objevili zvláštní kamenné nástroje v pralesích západní Afriky i na plážích v Thajsku. Pocházejí ze stejné doby jako egyptské pyramidy a náhodný pozorovatel by asi dlouho musel přemýšlet, k čemu tyto nástroje sloužily. Nevytvořila je totiž lidská ruka. 

Cikády fascinují vědce už několik let. Stále nemáme přesnou představu o tom, jak vlastně žijí. Na začátku léta se v oblastech, kde se vyskytují, rozezní jejich „milostný zpěv“, který je stejně tak hlasitý jako zvuk motoru tryskového letadla nebo rockový koncert. 

Když potkáte gorilu, nedívejte se jí do očí, a rozhodně na ní nekašlejte. Tohle by vám řekl průvodce, kdybyste se vydali do Rwandy pozorovat gorily. Zájem o výpravy za gorilami ve Rwandě roste, což prospívá místní ekonomice. Pro zvířata to ale může mít tragické konce, lidské nemoci jsou pro ně totiž nebezpečné. 

Kupujete si balenou vodu? A zamysleli jste se někdy, odkud pochází nebo proč ji vlastně pijete? Výroba a obchod s balenými vodami už řadu let raketově stoupá a zatím to nevypadá, že by se to mělo v dohledné době změnit. Roste dokonce nejrychleji z celého nápojového průmyslu a to i v regionech, kde je kohoutková voda naprosto nezávadná. S každou lahví balené vody se přitom noříme do většího nebezpečí. 

Návštěva naší planety před nějakými třemi miliardami let by rozhodně nebyla procházkou růžovým sadem. Země tehdy připomínala kus mrtvé skály omývaný vlnami oceánu. Přítomnost života bychom nemohli jednoduše odhalit ani podle složení atmosféry – po kyslíku ještě nebylo ani stopy. Přesto ale kdesi na dně oceánů bujely mikroorganismy téměř identické s dnešními rody bakterií. 

Za 45 let se počet mořských živočichů snížil o 49 procent. Uvádí to studie, na které spolupracoval Světový fond na ochranu příroda (WWF) a londýnská zoologická společnost. V případě některých druhů, jako jsou tuňáci a makrely se jedná o 74 procentní úbytek. Jako hlavní příčinu snižování populace mořských druhů vidí ochránci v rybolovu a klimatických změnách.