zvířata a příroda

Před dvanácti lety zemřel lidskou rukou poslední původní pyrenejský medvěd. Z francouzské strany Pyrenejí přesto medvědi ještě úplně nezmizeli. Řadě lidí to paradoxně vadí a požadují zastavení programu na záchranu těchto šelem. 

Letošní léto na Blízkém východě překonává všechny teplotní rekordy, ale klimatologové varují, že to může být pouhá předzvěst krušné budoucnosti. Pokud se jejich předpovědi naplní, nedostatek vody a neúnosná vedra mohou vyvolat uprchlickou krizi ještě mnohem rozsáhlejší, než jakou vidíme dnes.

Pokud by nějaký nadšený turista zatoužil během výletu shlédnout vícero památek UNESCO najednou, má jedinečnou příležitost. Spišský region jich nabízí hned několik vedle sebe. Spišský hrad s Podhradím a Spišskou Kapitulou, středověkou Žehru, Levoču či Kežmarok. A navíc "slovenské Mykény". 

Tiše našlapují českými, moravskými a slezskými lesy a většinou je nikdy nevidí ani lidé, kteří je pozorují třeba dvacet let. Velké divoké šelmy, které člověk z české přírody vystrnadil, se pomalu vracejí. Fotopasti loví snímky rysů, vlků, divokých koček a v červenci jim neunikla ani čtyři kokořínská vlčata.

Lidé jsou oproti ostatním živočichům v lecčems výjimeční. Mimo jiné vládnou komplexním jazykem, používají pokročilé nástroje a jejich kultura je daleko rozvinutější, než u jakéhokoli jiného živočišného druhu. Přesto se jim ale některé organismy v určitých aspektech své činnosti blíží. 

"Jak létají ptáci?" Jeden by těžko hledal dětinštější otázku. Pravda, tento problém kdysi vzrušoval celé zástupy přírodovědců, umělců a konstruktérů. Vyprávět by o tom mohl třeba Leonardo da Vinci. Moderní věda však přinesla uspokojivou odpověď ve formě celé plejády poznatků o ptačí anatomii, metabolismu, aerodynamice a chování. Všechny tyto argumenty ale blednou před schopnostmi některých ptačích zástupců – například rorýsů, ale zejména mořských ptáků z příbuzenstva fregatek. 

Představte si, že vlastníte dvě pole, ale obdělat zvládnete jen jedno. Pustíte se radši do práce na pozemku, který poskytuje spolehlivý, ale nikterak oslnivý výnos, nebo zariskujete a obděláte pole známé velkými výkyvy ve své produktivitě?

Zbarvení zvířat a jejich tělní kresby představují i po stovkách let lidského zájmu vědeckou hádanku. Některým zvířatům umožňuje jejich zbarvení splynout s prostředím. Jiní tvorové získali nápadnou vizáž pod vlivem pohlavního výběru. Další zase prostřednictvím výrazného zbarvení dávají najevo svou nebezpečnost nebo jedovatost. Najdou se i takové druhy, které se vezou na vlně výstražného zbarvení, ale samy nebezpečné nejsou – každý na vlastní oči viděl třeba vosičku.