Tajemství pod kořeny stromu: Objevili runový nápis, jaký nemá obdoby. Skála skrývala stovky prastarých znaků

Nenápadný kanadský les vydal tajemství, jaké není k vidění nikde jinde ve světě. Vyvrácený strom totiž pod svými kořeny skrýval jeden z nejdelších runových nápisů na světě. A velmi překvapivý je i jeho obsah.

Vše začalo v roce 2017, když silná vichřice nedaleko městečka Wawa v Ontariu vyvrátila strom a odhalila kus skalního podloží. Zemědělský dělník Avelino Pablo Cruz si během pauzy všiml, že na obnažené skále jsou vyryté zvláštní znaky. Nález nahlásil, ale trvalo roky, než archeologové přesně určili, na co vlastně narazil.

Jak informuje magazín Discover s odkazem na původní studii, na skále bylo objeveno 255 runových znaků rozdělených do 15 řádků. Jde tak o naprostý světový unikát: Je to nejdelší zdokumentovaný runový nápis v Severní Americe.

Nepochází však od raných Vikingů: Na kameni je totiž v runách a švédštině vytesaný základní křesťanská modlitba. Tedy Otčenáš. Tím se z nápisu stalo skutečné světové unikum: Žádný jiný takový zápis nikde jinde neexistuje.

Nápis je psán v relativně moderním švédském jazyce a formulace textu nápadně připomíná runový přepis křesťanské modlitby z roku 1611, kdy ji vytvořil švédský učenec Johannes Bureus.

Vědce tak samozřejmě hned napadlo, že by celý nápis mohl být jedním velkým podvrhem. Ani to ale není pravda: Po pečlivém přezkoumání se zjistilo, že text úplně přesně neodpovídá žádnému přepisu Bureusova textu a obsahuje ligatury (sloučení znaků), jejich použití napovídá, že autor textu měl hluboké znalosti používání run.

Pomohla i borovice, která částečně přerostla přes skálu: Spočtením letokruhů se zjistilo, že nápis stoprocentně vznikl před rokem 1990.

Kdy přesně ho někdo vytesal, je ale daleko těžší určit. Profesor runologie Henrik Williams z univerzity v Uppsale na základě všech stop odhaduje, že nápis pravděpodobně vznikl v polovině 19. století.

Záhada se začala rozplétat, když se vědci podívali do historických záznamů z okolí. Během 50. let 19. století totiž společnost Hudson's Bay Company (HBC) prováděla masivní nábor dělníků ze Skandinávie pro svou obchodní stanici v nedalekém Michipicotenu.

Desítky Švédů a Norů tehdy žily a pracovaly v tvrdých podmínkách tisíce kilometrů od domova. Deníky ze stanice potvrzují, že tito dělníci sdíleli ubikace i modlitby. Navíc měli potřebné vybavení a dovednosti – záznamy HBC výslovně zmiňují přítomnost zedníků a fakt, že švédští dělníci zde stavěli kamenné komíny. Cesta, kterou běžně používali, vedla jen pár stovek metrů od místa nálezu.

Pro skandinávské dělníky odříznuté od zbytku světa tak mohlo být vyrytí posvátného textu ve starodávném písmu jejich předků aktem hluboké víry, ale i projevem úplně normálního stesku po domově.

Tím ale příběh nekončí. Vědci totiž našli nápis pod hustě prorostlou hlínou, která ale byla uspořádaná tak, jak se v přírodě zpravidla neděje. Jinak řečeno, je pravděpodobné, že runy někdo úmyslně zakopal.

Jedno vysvětlení se nabízí: V roce 1859 společnost HBC svou kampaň na nábor skandinávských dělníků ukončila a většinu z nich poslala zpět do Evropy. Z místa, které dělníkům pravděpodobně sloužilo jako tajná svatyně, museli odejít.

Odborníci se domnívají, že zasypání kamene mohlo být zkrátka posledním gestem úcty, kdy odcházející dělníci „pohřbem“ ochránili svou pracně vytesanou modlitbu před zničením. A jejich snaha byla tak dokonalá, že nápis spal dalších 150 let, než ho příroda opět odhalila.