Hledáme život na vzdálených exoplanetách, možná ho ale máme u nosu – na nejjasnější planetě naší noční oblohy. Na Venuši.

Třetí sobota v říjnu náleží už tradičně Mezinárodnímu dni archeologie. Po celém světě připravují muzea, památkáři i profesionální archeologové speciální programy pro širokou veřejnost. Připomeňme tedy i my něco z oboru. Což třeba památný nález, jehož replika nechybí snad v žádném muzeu pravěku? Řeč je samozřejmě o Věstonické venuši.

Jediná planety sluneční soustavy pojmenovaná po ženě (řecké bohyni lásky) je nehostinným místem pro život. V minulosti to tak patrně nebylo.

Zatímco na Zemi nás rozpalují Venuše-krasavice, Venuše-planeta je rozpálená sama o sobě až až. Obrovskou výheň na jejím povrchu mají na svědomí hustá mračna, nad kterými teď celý měsíc dováděla evropská družice Venus Express.

V loňském roce došlo k spektakulárnímu tranzitu Venuše, našeho planetárního sourozence, přímo mezi Sluncem a naší planetou. Je to mimořádně vzácné událost, neboť znovu nastane až v roce 2117, a to je tak trochu mimo běžné časové horizonty. Ale co přesně je tranzit Venuše? V jistém smyslu je to jen opravdu špatně umístěné zatmění Slunce.