Americká Atlanta se pustila do odvážného experimentu, který by mohl změnit tvář města i způsob, jakým se uvažuje o ochlazování městských oblastí. Nedávno schválená legislativa ukládá, že všechny nové střechy ve městě musí být reflexní, tedy schopné odrážet více slunečního záření. Cílem je snížit teplotu ve městě a omezit dopady takzvaných městských tepelných ostrovů, které způsobují přehřívání zástavby.

Podle serveru The Grist by mohly „chladné střechy“ snížit teplotu Atlanty v průměru o 2,4 stupně Fahrenheita (1,3 °C), a v nejvíce přehřívaných čtvrtích dokonce až o 6,3 stupně. Změny se netýkají všech najednou, majitelé domů zatím nemusí přetírat stávající střechy, ale všechny nové stavby a rekonstrukce budou muset nové standardy splňovat.

Úspory i delší životnost

Zavedení reflexních střech má přinést nejen chladnější město, ale i úsporu energie ve výši 315 milionů dolarů během příštích 35 let. Město zdůrazňuje, že nové materiály nejsou dražší než tradiční krytiny, ba naopak, mohou být levnější a odolnější, protože se tolik neopotřebovávají vlivem extrémního tepla.

Zprávy

Ze švýcarského bazénu vyhnali cizince a od té doby je tam klid. Komise mluví o diskriminaci

Greg Kats, zakladatel a generální ředitel neziskové organizace Smart Surfaces Coalition, to shrnuje jednoduše: „Je to super nákladově efektivní způsob, jak učinit město zdravějším, konkurenceschopnějším, snížit účty za energie a ochránit pracovní místa.“

Horko, které zabíjí

Fenomen městského tepla je v USA i jinde ve světě stále naléhavějším problémem. Nedostatek zeleně, asfalt, beton a zahuštěná doprava vytvářejí oblasti, kde teplota stoupá výrazně výš než v okolní krajině. Takzvané tepelné ostrovyohrožují především seniory, děti a obyvatele s nízkými příjmy.

Podle The New York Times přinesla nedávná studie alarmující zjištění: od roku 2000 došlo v USA ke 117% nárůstu úmrtí souvisejících s horkem.

Inspirace i pro další města

Atlanta tak předběhla města jako Chicago, Los Angeles nebo New York, která obdobné projekty teprve zvažují či testují. Odborníci považují krok za výjimečně praktický příklad toho, jak mohou místní samosprávy reagovat na klimatickou krizi konkrétními činy.

Autorka návrhu zákona, městská radní Liliana Bakhtiari, ve své tiskové zprávě zdůraznila, že nejde jen o barvu střech, ale o širší symbol proměny: „Tato legislativa se netýká jen střech; jde o odolnost. Jde o ochranu zdraví, snižování energetické zátěže a zastávání se komunit, které byly příliš dlouho přehlíženy. Atlanta nejen mluví o klimatické spravedlnosti; my ji i realizujeme.“

Magazín

Kolik vás stojí spotřebiče, i když jsou jen v zásuvce a nepracují? Ztrácíte dost peněz

U nás zatím bez zákona, ale s rostoucím zájmem odborníků

V České republice se problematika ochlazení střech a městské tepelné zátěže zatím nepřevlékla do legislativních norem, ale téměř každé léto se o ní otevírají diskuse mezi odborníky, architekty a veřejností. Výzkumy ukazují, že v centrech velkých měst může být noční teplota až o pět a více stupňů Celsia vyšší než ve volné zeleni, což potvrzuje fenomén městského tepelného ostrova.  

Přijetí povinných standardů by vyžadovalo legislativní odvahu, výměnu stavebních norem a zejména spolupráci meteorologů, urbanistů, úřadů měst a developerů. Pokud by Česká republika vytipovala pilotní města s vysokým teplotním tlakem (např. Ostravu, Brno či Prahu) a aplikovala podobné modely jako v Atlantě, mohl by to být první krok k praktické adaptaci na změny klimatu.