Věda

Dnes ráno se zřejmě začala psát nová kapitola dějin internetu. Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska totiž vynesla do kosmu prvních 60 satelitů své konstelace Starlink. Ta má do roku 2027 zásobovat celou Zemi rychlých internetovým připojením. Do celosvětové informační dálnice by se tak mohla dostat druhá polovina lidstva, která dnes připojení postrádá.

Říká se, že jsme to, co jíme. V průběhu dějin Homo sapiens se však diametrálně měnila nejen forma lidské společnosti a později civilizace, ale i složení naší stravy. Éru lovců-sběračů nahradily počátky zemědělství spolu s novou baterií pěstovaných plodin i zvířecích produktů. Lovci před příchodem neolitu například postrádali zvířecí mléčné produkty, zemědělci si oproti nim zase neužívali chuti mamutího masa. Po valnou většinu dějin mohla věda nad složením stravy z takovýchto časů jenom spekulovat. Nejnovější studie ale dává první skutečný důkaz o tom, čím se stravovali středověcí Angličané. A ukazuje směr, jak možná zjistit více o stravování i z dalších historických období. 

Abraham Lincoln patří k nejznámějším americkým prezidentům. Vstoupil do dějin jak svou rolí v americké občanské válce, tak i skrze svou smrt rukou atentátníka. S Lincolnem se však pojí i jistá méně známá zajímavost, díky níž je mezi americkými prezidenty v podstatě jedinečný.

Britka Mary Anningová do školy v dětství moc nechodila, přesto však významně přispěla vědě - konkrétně paleontologii. Slavná "lovkyně fosilií" se narodila před 220 lety.

Co po nás zůstane, jakmile jako lidstvo dojdeme konce? Zapomeňte na památky, umění, Facebook či jiné vymoženosti našeho věku. Zůstane po nás jen dusík a uhlík ve skalách a plasty na mořském dně. Nejde o pesimismus, ale o realismus, jak dokládají geologové a vědci. Pokud se navíc budeme chovat slušně, budeme zapomenuti navěky. Kdybychom neznečišťovali Zemi, nezanechali bychom po sobě vůbec nic.

Pokud si nepěstujete rajčata na zahradě či ve skleníku, jste většinou odkázáni na jejich pořizování v obchodních řetězcích. Zdejší rajčata však často nejsou to pravé, ořechové. Postrádají totiž chuť a šmrnc rajčat ze zahrady. Nejnovější studie odhalila, co za tím vězí. Zdá se, že majorita pěstovaných rajčat, zvláště v odrůdách oblíbených řetězci, přišla o gen, který jim správnou chuť dodává.

Antibiotická rezistence každý rok zabíjí desítky tisíc lidí. Nemá sice na svědomí okatou epidemii, která by nechávala na každém rohu káru s mrtvými - rezistentní bakterie si však i tak začínají připisovat stále větší počty zabitých pacientů. Mrtvých přibývá zejména v nemocnicích. Front v boji proti rezistentním bakteriím je vícero - jednu z těch nejslibnějších nabízejí i upravené viry, bakteriofágy. Ty si nyní odbyly svou světovou premiéru v záchraně mladé pacientky.

Výsledky nové holandské studie naznačují, že polykání semene může snížit riziko opakovaných potratů. Mužští čtenáři ale ještě se šťastnou zprávou za partnerkami spěchat nemusí, zatím jde jen o první náznak příčinné souvislosti, kterou bude třeba lépe podložit.