Věda

Dalo by se poeticky říci, že v mozku je ukrytá naše duše, kterou tvoří vzpomínky a prožitky, formující osobnost každého z nás. Vzpomínky máme krásné, často nám dávají pocit štěstí. Mohou však mít i odvrácenou stránku – tu temnou. V takovém případě se objevuje riziko traumatu nebo jiného psychického problému. Vnitřní démoni jsou naším největším nepřítelem, se kterým se nejobtížněji bojuje. Mozek je zároveň tak komplikovaný orgán, že vědce překvapuje ještě dnes. Podle nové studie bude v budoucnu možné ovládat, zda budeme šťastní, nebo jestli se budeme propadat do duševní nepohody.

Vyhynutí neandrtálců patří do stejné fascinující kolonky jako vyhynutí dinosaurů. Jde o jakýsi vědecký hororový příběh, který nás děsí už jen kvůli tomu, že podobně bychom mohli dopadnout i my. Ale zatímco od dinosaurů nás dělá desítky milionů let, neandrtálci se po Zemi procházeli ještě poměrně nedávno. Nová studie přišla s hypotézou, podle níž za kolapsem našich blízkých příbuzných mohla stát další věc, které se dnes děsíme - nízká porodnost.

Otázka zraku patrně vědce nikdy nepřestane fascinovat. Až do teď měli vědci za to, že ryby žijící ve velkých hloubkách nemají zapotřebí investovat do vývoje očí a vnímání barev. Mezinárodní tým vedená Češkou Zuzanou Musilovou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ale přišel s přelomovým objevem.

Umělá inteligence vzbuzuje obavy i obdiv. Co kdyby se AI přiblížila k člověku ještě více? Čínská firma Baidu dokáže z krátkého záznamu lidského hlasu vytvořit klon, o což se nyní snaží také Google s technologií Tacotron 2. Jde o úžasný pokrok v oblasti umělé inteligence a strojového učení, ale také o obrovské riziko. Jak totiž poznat, že k vám nepromlouvá člověk ale robot?

Jedna věc je dopravit lidi na Mars a věc druhá umět na rudé planetě žít... a přežít. Evoluční biolog Scott Solomon z Riceovy univerzity soudí, že by mohlo kolonizování vesmíru a jeho planet zapříčinit vývoj nových druhů člověka. Důvod je jasný – v cizích podmínkách by lidským kolonizátorům mutovaly geny.

Nějaký druh úzkostného stavu si dnes prožije až třetina populace. Lékařská věda však dnes nabízí jen omezené možnosti léčby - typicky terapii nebo psychofarmaka. Nová studie si posvítila na to, zdali může napomoci i úprava jídelníčku. Ukázalo se, že zlepšení vztahu mezi střevní mikroflórou a stavem mysli může pomoci alespoň části pacientů.  

Nemusíte být zrovna kovaným ekologem, aby bylo možné připustit, že růst lidské populace zvyšuje tlak na přežívání původních planetárních druhů. Lidská sídliště - zvláště ve své moderní podobě - dnes dosahují až k nejzazším výspám někdejšího království přírody. Člověk se tak pro mnoho druhů stává jakýmsi dalším nezbytným faktorem, kterému je třeba se přizpůsobit. Pokud chtějí přežít, mnohé druhy budou zřejmě muset dosáhnout jisté míry "autodomestikace", byť nikoliv zemědělského charakteru. Nová studie odhalila, jak tak činí šimpanzi v Sierra Leone.

Opravdu potřebujeme tak vysoký počet absolventů vysokých škol humanitního zaměření, "kteří horko těžko najdou uplatnění jen v různých neziskových organizacích", když nám chybějí technici a řemeslníci? ptají se sugestivně politici jako je prezident Miloš Zeman, nebo zástupci podnikatelů jako třeba šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.