Věda

Otázka vzniku života provází lidstvo od nepaměti. Většina myslitelů hledala a hledá jeho kořeny na Zemi. V průběhu historie se ale opakovaně vynořuje i myšlenka, že na naší planetu přišel odjinud. S podobnými názory bychom se mohli setkat už ve starověkém Řecku, přičemž jako dobře rozpracovanou vědeckou teorii – teorii panspermie – je veřejnosti předvedl Švédský chemik Svante Arrhenius už na počátku 20. století. Až nyní ji ale dvojice amerických vědců posouvá blíže k možnosti přímého testování.

Paleolitická dieta získává v posledních letech stále víc na popularitě. Na rozdíl od většiny ostatních dietologických přístupů má jasné a srozumitelné teoretické zdůvodnění: Je třeba jíst, jak jedli naši předkové v hluboké minulosti. Jinými slovy, stravovat se takovým způsobem, na který jsou naše těla evolučně přizpůsobená. Jenže jak se ukazuje, tato teorie stojí na vratkých základech. 

Kreslíři a autoři pohádek představují lední medvědy jako roztomilá zvířata, nebo jako nelítostné zabijáky tučňáků. Jenže to neodpovídá skutečnosti. Medvědi a tučňáci se totiž ve volné přírodě nemohou setkat. Jak to tedy je doopravdy?

Diskusi o tom, jestli moderní technologie jednou nahradí lidskou práci, lze vysledovat až k počátkům průmyslové revoluce. Ve dvacátých letech minulého století protestovala skupina dělníků proti zavádění moderních strojů do britských textilek, protože se báli, že je to připraví o práci. Od těch dob každá nová vlna technologického pokroku v lidech vyvolává obavy z masové vlny propouštění. 

Vědci z univerzity v Kansasu přišli na to, že humor je klíčovým faktorem ve výběru partnerů. Podle studie Jeffreyho Halla z kansaské univerzity jsou ženy nejvíce přitahovány k těm mužům, kteří je dokáží rozesmát. Opačně to ovšem nefunguje. 

Které země a která města jsou nejlépe připravena na potencionální biologickou apokalypsu? Zvládly by autoritářské režimy lépe ochránit své obyvatele než demokratické státy? A v jakých oblastech světa by bylo nejlepší se schovat?

Čeští vědci společně s Nory vyvíjejí v severonorském Finnmarku novou metodu, jak měřit znečištění. Zkoumají vzorky půdy, rašeliny, mechů, lišejníků a sněhu a zjišťují původ a šíření izotopů kovů, které na pomezí Finska a Ruska už 80 let produkuje ruská továrna, která zpracovává nikl. 

Mimořádné objevy někdy přicházejí náhodou, nebo dokonce v podobě katastrofy. Španělský tým Bernabého a Josého Moyových chtěl původně studovat odolnost cypříšů vůči patogenní houbě. Projekt pod záštitou Evropské unie ale postihl nečekaný lesní požár. A díky němu vědci zjistili, že některé druhy cypřiše dokážou odolat ohni.