Věda

Byli první zahraniční vědeckou komunitou, která začala v oblasti Iráckého Kurdistánu před 12 lety působit. Jak se žije v zemi, kde například státní zaměstnanci a úředníci nedostali od počátku roku 2014 výplaty, v zemi, která je doslova obsazena uprchlíky? "V Arbílské oblasti vyrostly kilometry a kilometry čtvereční uprchlických táborů. Část lidí žije přímo ve velkých městech, zbytek, zejména Arabové, které si Kurdové nechtějí pouštět do měst, žije v izolaci," říkají archeologové.

Dvacet metrů, šedesát tun a stovky jako břitva ostrých dvaceticentimetrových zubů. Carcharocles megalodon, největší žralok v dějinách, jako by vypadl z noční můry tvůrců filmu Čelisti. Dnešní krále dravých paryb, žraloky bílé, si mohl dávat k svačině. Nežil přitom nijak dávno. Podle zkamenělých zubů se oceány proháněl ještě před několika málo miliony let. Z jakého důvodu ale vymřel? Skupina evropských a amerických vědců nedávno přinesla pádné vysvětlení. Na hranici třetihor a čtvrtohor se podle nich odehrálo dosud neznámé hromadné vymírání, kterému kromě obřích žraloků podlehla i řada dalších specializovaných mořských obratlovců.

Již přes 40 let čekají příznivci kosmonautiky na příchod kosmického letadla, které by zvládlo dosáhnout kosmu "na jedinou nádrž". Teprve po jeho sestrojení by cena letenky měla podstatněji klesnout a lidstvu by se měl se otevřít pravý kosmický věk. Po amerických raketoplánech (a dalších nesplněných kosmických letounech) tuto pozici v posledních letech obsadil koncept britského letounu Skylon. Jeho hlavní předností je možnost využívat v hybridních motorech po část letu atmosférický kyslík, což šetří startovací hmotnost stroje. Nyní se však objevilo srovnání, podle něhož by i let Skylonu byl příliš drahý. Na hlavu jej prý poráží už dnes cena letů společnosti SpaceX.

Historie lidského rodu je pořádně zamotaná. Dnes už například můžeme s jistotou prohlásit, že do našeho genofondu na různých místech a v různých časech přispívaly i další druhy rodu Homo. Pořád ale platí, že se předkové moderních lidí vyvinuli v Africe. Černý kontinent jim také následně posloužil jako odrazový můstek k osídlení zbytku světa. Přesné načasování jednotlivých migrací – včetně té nejspektakulárnější, která započala už v Africe – ale zůstává nejasné. Nově se navíc ukazuje, že ty úvodní mohly být daleko dávnější, než si doposud výzkumníci mysleli.

Francouzský podnikatel a miliardář Xavier Niel chtěl pro své projekty ty nejlepší programátory, před čtyřmi lety však prý ve Francii nenašel nikoho, kdo by dostál jeho nárokům. Založil si tedy vlastní školu École 42, z níž vychází zaměstnanci podle jeho gusta. A kde výuka probíhá poměrně svérázně - nejsou v ní totiž žádní učitelé a studenti si práce opravují navzájem, napsal server Quartz. 

Jedno rychlé přiložení karty a už má charita deset liber, aniž se člověk musel na ulici s někým vybavovat. I když se nám to možná příčí, v dnešním rychlém světě nemá mnoho lidí ani deset minut na rozhovor. A i když s sebou peníze pořád nosíme, čím dál víc inklinujeme k systému "přiložit a jít". Podle průzkumu britské organizace UK Payments mají bezkontaktní karty zřetelný dopad na používání hotovosti. Mít s sebou peníze už ve světě plném chytrých telefonů a bezkontaktních karet není prioritou. Společnost pro výzkum trhu YouGov zjistila, že 34 procent Britů si myslí, že za 20 let už se na britských ostrovech hotovost používat nebude.

Jídlo vyrobené z elektřiny! Jídlo vyrobené ze vzduchu či vody! Takové a podobné senzační titulky měly na počátku srpna články informující o vynálezu vědců z finské Lappeenranta University of Technology, z nichž se skoro zdálo, že se již brzy nasytíme přicucnutím úst k elektrické zásuvce. Ačkoliv je realita fungování finského přístroje samozřejmě podstatně méně revoluční, zařízení skutečně může efektivně pomoct v oblastech s nedostatkem potravin.

Dějiny pozemského života můžeme rozdělit na dvě části. V té první, která začala krátce po zformování naší planety, vznikly jednoduché organismy a vyvinuly se na úroveň dnešních bakterií. Tyto organismy a jejich ekosystémy na Zemi dominovaly nejméně tři miliardy let. Pravda, už relativně brzo se patrně vyvinuly větší a komplexnější, eukaryotické organismy na úrovni dnešních prvoků. Ty ale převážily a začaly se explozivně rozvíjet až celkem nedávno – před nějakými šesti až sedmi stovkami milionů let. Tím byla předznamenána epocha zjevného života, doba, ve které se vyvinuly mnohobuněční živočichové i rostliny a ve které žijeme dodnes. Proč si ale komplexní formy života dávaly tak na čas?