Věda

S rektorem ČVUT Petrem Konvalinkou o kvalitě současných studentů, problémech s matematikou, o financích, příjmech z patentů i o sporech a problémech na uznávané české univerzitě. 

Letošní 12. říjen bude zlomový nejen pro tým astronomů vědce Vishnu Reddyho z Arizonské univerzity, ale možná i pro budoucnost života na Zemi. Reddyho tým totiž na skutečném průletu malého asteroidu jménem 2012 TC4 otestuje postupy sledování tělesa i komunikaci mezi různými pracovišti, jako kdyby se 2012 TC4 chystal srazit se Zemí. Zní to triviálně, v reálu jde ovšem o nejvýznamnější krok vstříc obraně před asteroidy za velmi dlouho dobu.

Solární panely všude kolem – od oken, přes střechy domů až po karosérie aut a klidně i oblečení. Právě to možná slibuje novinka z dílny MIT. Zdejším vědcům se totiž podařilo vyvinout solární panel, který je jednak průhledný, a pak také ohebný. Vynález využívající grafenu by mohl být významným krokem k efektivnějšímu využití fotovoltaiky, i k němu se však vážou inherentní problémy této technologie.

Třebaže se to při pohledu z naší kotliny, kde nejpočetnější část populace představují lidé bez vyznání a třetina populace se pokládá za ateisty, může zdát zvláštní, ve většině zemí panují vůči ateistům zásadní předsudky. To se týká jak zemí, kde se, podobně jako v České republice, většina lidí nepokládá za věřící, tak zemí, kde je příslušnost k některému náboženství běžná či dokonce samozřejmá. Nejběžnějším předsudkem je, že ateisté postrádají pevně ukotvenou morálku, a jsou proto náchylnější k neetickému jednání. Jak běžný ale tento názor je? Vyznívá pomalu v sekulárních společnostech? A sdílejí jej i sami ateisté?

ČVUT je bohatá univerzita s ročním rozpočtem kolem pěti miliard korun. Přesto po celý letošní rok hospodaří v rozpočtovém provizoriu. Mohou za to spory mezi částí Akademického senátu a rektorem Petrem Konvalinkou – především o smysl a fungování nedávno dobudovaného Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC).

Válčit lidstvo zřejmě jen tak nepřestane, takže by bylo fajn alespoň co nejvíce snížit počet obětí a to včetně padlých vojáků. Válčení bychom mohli nechat na robotech, které bychom dokonce ani nemuseli ovládat. To je sice na jednu stranu osvobozující, na druhou stranu také velmi nebezpečné. 

Počátek efektivního pěstování chaluh pod mořskou hladinou si od nového programu slibuje společnost Marine BioEnergy, která ve spolupráci s University of Southern California a Wrigley Institute připravuje pilotní program testující, nakolik je něco podobného možné. Jako u řady moderních nápadů to stojí a padá na robotech.  

Čeští vědci našli na Kutnohorsku nový minerál, jeho základem je vzácný sulfid stříbra. Pro nerost si prosadili pojmenování staročeskéit, a to i přes nesouhlas některých členů mezinárodní komise pro názvosloví. Název nakonec komise schválila a od srpna tak budou jeho anglickou variantu staročeskéite používat vědci z celého světa.