Věda

Průlety asteroidů kolem Země patří mezi ostře sledované astronomické události. Co byste však řekli tomu, kdyby kolem naší planety proletěla rovnou hvězda? Údaje z evropské vesmírné observatoře Gaia naznačují, že bychom se podobného průletu mohli dočkat už za pouhého 1,3 milionu let. Ačkoliv bude narušitel od Země vzdálen kolem 16 tisíc astronomických jednotek, pro vnitřní světy může setkání přesto věštit zkázu.

Radikálové ve větší či menší míře ohrožovali snad všechny lidské civilizace. Nejinak tomu je i dnes. Pod vlivem hromadných sdělovacích prostředků se navíc situace zdá být ještě dramatičtější. Ať už se ale jedná o radikální islamisty, fanatické nacionalisty nebo severokorejské stalinisty, ta nejpodstatnější otázka zůstává stále stejná: Kde se v lidech bere touha někoho slepě následovat a třeba pro něj i obětovat život?

Čtyři měsíce s mimotělním mechanickým srdcem strávilo ve Fakultní nemocnici v Motole dítě, které čekalo na transplantaci srdce. Lékaři museli zvolit toto náročné řešení, protože malému pacientovi selhávalo vlastní srdce a problém se už nedal zvládnout pomocí léků. Unikátní předtransplantační péče i transplantace se zdařily a dítě je už v domácí péči, uvedla nemocnice ve středeční tiskové zprávě. 

Následují členové zvířecí smečky svého alfa samce automaticky, anebo mezi sebou svou volbu nějak komunikují? Odpověď  na to se snažili najít vědci z australské Univerzity Nového Jižního Walesu, kteří studovali psy hyenovité. Závěrem pozorování je, že zvířata docházejí ke konsensu díky kýchání.

Pozorování Slunce patří mezi disciplíny, které pomohly moderní vědě k jejímu zrodu. Přesto máme stále co dohánět – úhlem našeho pohledu na Slunce je totiž skoro vždy jenom Země. Před dvěma lety se podařilo to pro jednou změnit, když improvizovaný pokus dovolil přeměnit flotilu kosmických sond na aparatury sledující průběh výronu koronální hmoty napříč celou sluneční soustavou. Poprvé v historii jsme tak mohli jev sledovat, jak se šíří napříč planetami.

Lidé, kteří v mládí trpěli obezitou, nemají po zdravotní stránce zcela vyhráno, ani když zhubnou. Podle nedávného výzkumu jsou totiž i poté ohroženi zákeřnou chorobou více než ti, kteří si kila navíc nikdy nevypěstovali.

Amazonie bývá často nazývána plícemi planety Země. Ať už je ale její role ve fungování planetárního ekosystému jakákoli, nelze popřít, že hostí největší tropický deštný les na světě. Aby toho nebylo málo, amazonský prales oplývá obrovskou biodiverzitou. Prohánějí se zde, loví, parazitují a rostou miliony druhů rostlin, obratlovců i bezobratlých – mnoho, možná většina z nich, dosud nepopsaných. Porozumění procesům, které za existencí tohoto biomu stojí, tak nabývá hned dvojí důležitosti: Zásadní je jednak z teoretického hlediska, ale také proto, abychom zdejší přírodu mohli účinně chránit.

Spolknout stroje menší, než je schopné rozeznat lidské oko, a za pět dnů se díky nim vyléčit z infekce? To není příklad ze světa sci-fi, nýbrž popis terapie provedené v polovině srpna na Kalifornské univerzitě. Tým vědců pod vedením chemičky Berty Estebanové Fernándezové de Ávila tu prokázal, že mikrostroje mohou být uvnitř těla efektivnější než běžná léčiva. Jejich terapie využívající mikromotorů se prozatím vyzkoušela na myších.