Věda

Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala trojice Američanů Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young. Oceněni byli za výzkum v oblasti chronobiologie, která se zabývá biologickými rytmy živých organismů. Jména laureátů v pondělí oznámil stockholmský Karolinský institut.

Octomilky a myší přestávají vědcům v laboratořích stačit. Nahrazují je novou "havětí" v čele s jedovatými pavouky vyžívajících se v kanibalismu. Mají totiž často s lidmi společného mnohem víc než otravné mušky. 

Dnešní velcí býložravci se potýkají s mužstvím problémů, predace mezi ně ale nepatří. Dospělí sloni nebo nosorožci jsou tak velcí, že si na ně za normálních okolností netroufne žádný z pozemských dravců. Spolu s tím se u nich stírá i řada přizpůsobení, která jejich drobnější příbuzné před predátory chrání. Mnoho z nich se týká zbarvení. 

Tisíce záznamů o Češích a Slovácích internovaných v táborech v někdejším Sovětském svazu dostali badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ve středu je symbolicky převzal ředitel ústavu Zdeněk Hazdra od ředitele Muzea Slovenského národního povstání, které tyto informace získalo z Moskvy. Je to poprvé, co Moskva umožnila exportovat tyto informace ze svých archivů mimo území Ruska.

Studentka z České republiky Karina Movsesjan získala v úterý v Tallinnu jednu ze tří prvních cen Evropské unie pro mladé vědce za letošní rok. Oznámila to v Bruselu Evropská komise. Mezinárodní porota ocenila biochemický výzkum mutace proteinu RAD51, za který už loni v listopadu studentka získala cenu v Česku a letos v USA.

Žáby sice vyhledávají masitou stravu, obvykle si ale troufnou tak maximálně na vážku. Pod pojmem predátor si představíme spíše žraloka, lva, nebo některého z dravých dinosaurů. Přesto můžeme v Jižní Americe narazit na jednu výraznou výjimku. Jsou jí žáby z rodu rohatek, které se specializují na lov drobnějších ptáků, hlodavců, ještěrek a hadů. Nepohrdnou ale ani svými příbuznými ze skupiny obojživelníků. 

Předsednictvo vlády se v pondělí shodlo na zvýšení rozpočtu vysokých škol na příští rok o tři miliardy korun. Během jednání vlády ohledně rozpočtu, to sdělil vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Pro kapitolu vědy a výzkumu, kde panovaly spory, navrhl kompromis tak, aby balík peněz činil 35,6 miliardy korun.

Skupině vědců spojených s Observatoří Pierra Augera v Argentině, s nimiž spolupracují i čeští badatelé, se podařilo najít odpověď na otázku o původu kosmického záření. Nad tímto problémem si odborníci lámali hlavu od 60. let 20. století, kdy byla potvrzena existence částic kosmického záření. Díky výpočtům a experimentům na observatoři se ukázalo, že částice mají původ mimo naši galaxii.