Dělat si legraci z výstředního severokorejského vůdce Kim Čong-una se přímo nabízí: Obraz usmívajícího se, rádoby dobromyslného tlouštíka s legračním účesem, který se po tatíkově vzoru tak strašně rád nechává fotit při koukání na věci a tu a tam si vystřelí někam do moře nějakou raketu, ale strašně klame. Jde v první řadě o bezohledného diktátora, který brutálně likviduje své odpůrce - doma i v cizině.

Po atentátu na vánoční trh v Berlíně jako by se Německo probralo a začalo brát ještě vážněji boj proti teroristické hrozbě. Policie tentokrát dobře zvládla silvestrovské oslavy a zabránila opakování loňských rozsáhlých sexuálních útoků, ministr vnitra přišel s návrhem bezpečnostní reformy a byly odhaleny i první případy migrantů zneužívajících sociální podporu. Přesto ještě nefunguje všechno na výbornou a leckdy stojí lepší práci v cestě i přehnaná politická korektnost.

Útok v Berlíně, atentát v Nice, útoky v Bruselu, série útoků v Paříži. To vše zažila Evropa za poslední dva roky. Proč je Evropa najednou tak zranitelná? Zdá se, že odpověď je jednoduchá - Evropané se zapomněli bránit. 

Teroristé potřebují klid na práci. A Evropa jim ho dopřává. Důkazem je případ Anise Amriho, masového vraha z Berlína.

Letošní vánoce v Berlíně jsou nejen s koledou, skořicí a svařeným vínem, ale také s terorem. Zůstane jen u teroru v německé metropoli?

Evropské státy se nedokážou zbavit přistěhovalců, kterým odepřely azyl a které na svém území nechtějí. A to ani těch, kteří jsou nebezpeční. 

Představte si islámskými teroristy ohrožované Spojené státy, které nemají špionážní centrály CIA, DIA, NSA, společnou armádu nebo FBI - federální policii. Nemyslitelné? Takovým "nemyslitelným" způsobem funguje Evropská unie, společenství mnoha paradoxů. 

Vlna teroristických útoků v Německu a Francii vyvolala horečnou aktivitu také na české politické scéně. Ministr vnitra Milan Chovanec a ministr spravedlnosti Robert Pelikán představili své zákony a předpisy, kterými chtějí bojovat s terorem. Poslanci si zase založili Platformu proti multikulturalismu, která se ale nemá ani tak zabývat kulturami, jako migrací.