Ukrajina

Na místo pádu letadla na Ukrajině bude dohlížet skoro dvě stě vojáků a policistů. Jednotka má hlídat průběh vyšetřování zřícení letadla, na jehož palubě bylo i několik Australanů. První skupina příslušníků je již připravena v Londýně a čeká na souhlas ukrajinské vlády. Někteří z členů jednotky jsou ozbrojeni.

Kvůli pádu malajsijského letadla by se měl změnit přístup k Rusku. Tak vidí situaci americký prezident a britský premiér. Jelikož je podle Obamy jasné, že letadlo bylo sestřeleno ruskými zbraněmi, je třeba zpřísnit sankce, které se na zemi uvalují. Těmto krokům stojí ovšem v cestě fakt, že se některé členské země bojí případné ruské odvety.

Ukrajinská vláda ve čtvrtek odstoupila. Oznámil to premiér Arsenij Jaceňuk v souvislosti s rozpadem většinové vládní koalice v parlamentu. To podle médií otvírá cestu k předčasným parlamentním volbám. 

Ještě minulý měsíc prý ukrajinská vláda žádala Spojené státy a NATO o dodání citlivého zařízení, které je schopno rušit radary ruských protiletadlových systémů. Ty by pak nebyly schopny zaměřit své střely na letadla. Kyjev však žádné rušičky nedostal. 

Ukrajinská armáda zajala skupinu osmnácti bojovníků z Luhanské lidové republiky. Většina ze zadržených má ruský pas. Skupinu zadrželi vojáci při bojích na východě země.

Jeden z velitelů povstalců na východě Ukrajiny Alexandr Chodakovskij připustil, že proruští separatisté v době sestřelení malajsijského boeingu disponovali protiletadlovým systémem Buk (v kódu NATO SA-11). Zároveň dodal, že raketový systém mohl být z Ruska a po pádu letadla mohl být do Ruska zase odvezen, aby byly zameteny stopy. Tak či onak však podle Chodakovského sestřel úmyslně vyprovokoval Kyjev.

Dva ukrajinské bitevní letouny byly ve středu sestřeleny nad východem Ukrajiny. Kdo za vypálením protiletadlových raket stojí není zatím známo, Kyjev se však domnívá, že útok má na svědomí Rusko. Ztrátu dvou strojů potvrdila armáda. Piloti obou letounů se pravděpodobně katapultovali a hledají je armádní záchranáři.

Ukrajinci, kteří uprchli z Donbasu před boji mezi separatisty a ukrajinskou armádou, si stěžují na stav utečeneckých táborů v Rusku. Ruská vláda na ně vynaložila sice sumu okolo pěti miliard rublů (asi tři miliardy korun), jejich stav tomu ale podle uprchlíků neodpovídá. Nespokojení jsou podle ruských médií i místní Rusové.