třetí světová válka

Napětí mezi velmocemi roste a společnost to cítí. Podle nového mezinárodního průzkumu se značná část obyvatel USA a západní Evropy domnívá, že globální konflikt během příští dekády je nejen možný, ale velmi pravděpodobný.Lidé se bojí – a čím dál víc

Volodymyr Zelenskyj je připraven jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Pokud ale pokusy o vyjednávání selžou, mohlo by to znamenat třetí světovou válku, varoval ukrajinský prezident v rozhovoru, který americká stanice CNN vysílala v neděli.

Ruské strategické myšlení sice kvůli Ukrajině může připomínat bezohlednou geopolitiku minulého století, ale vojenští analytici považují ruskou taktiku za "vzor válčení v 21. století", od nasazení malých skupin neidentifikovatelných specialistů až po kybernetickou válku. Upozornil na to britský list Financial Times. 

Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka vyvolává dnešní projev ruského prezidenta Vladimira Putina dojem, že Putin hodlá obnovit ruské impérium a že zřejmě pokládá Evropskou unii za nepřítele. Zaorálka znepokojuje tón, jaký Putin použil, a vadí mu i jeho výroky o EU jako o nepřátelském prostředí pro Rusko. Zaorálek to označil za "virtuální realitu".

Ruské obsazení Krymu a další výhrůžky Moskvy vůči Ukrajině oživily strach, který se po pádu Berlínské zdi v roce 1989 postupně vytratil, píše agentura Reuters. Jde o návrat studené války? V tom se analytici, které zahraniční agentury oslovily, rozcházejí. Jedni mají jasno: spolupráce mezi Západem a Ruskem, jak jsme ji doposud znali, skončila, na místě je naopak analogie se studenou válkou. Podle druhých tomu tak není, ale to hlavně kvůli tomu, že jsou obě strany vzájemně velmi provázané a na sobě závislé.

Americký prezident Barack Obama dnes po vyhlášení amerických sankcí vůči ruským a ukrajinským politikům prohlásil, že Rusko bude čelit i dalším odvetným opatřením USA, pokud nestáhne své jednotky z Krymu.

Spojené státy hodlají v rozporu s vlastními zákony poskytovat finanční prostředky nelegitimnímu ukrajinskému režimu, uvedlo dnes ruské ministerstvo zahraničí. V ostře formulovaném prohlášení upozornilo Washington, že "by se měl zamyslet nad následky bezohledné podpory ukrajinských radikálních elementů nacistického zabarvení a jejich financování".

Rusko necítí potřebu použít na Krymu ozbrojené síly, i když taková krajní možnost existuje. Prohlásil to dnes ruský prezident Vladimir Putin v první besedě s novináři po vpádu ruských vojsk na Krym.