Kdo si dělal naděje, že by se snad mohlo pomalu schylovat ke konci války v Sýrii, ten se šeredně spletl. Turecká ofenzíva v Afrínu, kterou Ankara drze pojmenovala "Olivová ratolest", otevřela další frontu. Cílem útoku ovšem není Islámský stát, ale jsou jím Kurdové.

Skoro 90 procent munice a zbraní zajištěných u jednotek tzv. Islámského státu (IS) v Sýrii a Iráku pochází z Číny, Ruska a východoevropských zemí EU. Nový průzkum tak vyvrací často šířenou tezi, že islamisty de facto vyzbrojily hlavně Spojené státy. Ty jsou v "dodavatelském" žebříčku nízko. Dokonce i za Českou republikou, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes.

Cash for Work, čili prachy na dřevo za práci. Tak se jmenuje pracovní program, na jehož financování koncem loňského roku vyčlenila německá vláda 230 milionů eur (5,9 miliardy korun). Jeho cílem je podpořit především málo kvalifikované síly. Nikoliv ovšem v Německu, ale ve státech kolem Sýrie, kterou od roku 2011 zmítá občanská válka.

Rum, doutníky a ruské rakety. Moskva má chuť se opět vrátit na Kubu. Spekuluje se o vybudování nové vojenské základny.

Celý svět před časem napjatě sledoval severokorejsko-americkou slovní přestřelku a pomalu se už začal chystat na jadernou válku. Únorový atentát na bratra severokorejského vůdce ovšem dokazuje, že jaderný útok zdaleka není to jediné, co z Pchjongjangu hrozí. Kim Čong-un má k dispozici obrovský chemický arzenál, který se na rozdíl od toho jaderného nebude zdráhat použít.

Frajeři s kulomety. Se zbraněmi se obchoduje stejným způsobem jako před čtyřiceti lety. Do netransparentních dodávek je zapletena Praha i Bratislava.

Za vytouženou cestu do Evropy musí většina dětských migrantů draze zaplatit. Ačkoli mají dostatečně pohnuté osudy, přesto jsou k tomu všemu ještě častokrát nuceni nabízet vlastní těla, aby se dostaly dál na Západ. Jen nepatrný zlomek z nich – pouhá stovka – skončí každoročně v Česku. Přinášíme osudy některých z nich.

Méně než měsíc zbývá do uskutečnění plánovaného referenda o nezávislosti Iráckého Kurdistánu. Přes odpor všech sousedů i velkých mocností zatím vláda autonomní oblasti v čele s prezidentem trvá na tom, že se referendum uskuteční. Případné vyhlášení nezávislosti však provází konflikty a sami Kurdové nejsou tak jednotní, jak by se na první pohled mohlo zdát.