Za vytouženou cestu do Evropy musí většina dětských migrantů draze zaplatit. Ačkoli mají dostatečně pohnuté osudy, přesto jsou k tomu všemu ještě častokrát nuceni nabízet vlastní těla, aby se dostaly dál na Západ. Jen nepatrný zlomek z nich – pouhá stovka – skončí každoročně v Česku. Přinášíme osudy některých z nich.

Méně než měsíc zbývá do uskutečnění plánovaného referenda o nezávislosti Iráckého Kurdistánu. Přes odpor všech sousedů i velkých mocností zatím vláda autonomní oblasti v čele s prezidentem trvá na tom, že se referendum uskuteční. Případné vyhlášení nezávislosti však provází konflikty a sami Kurdové nejsou tak jednotní, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Před 33 lety byla přijata mezinárodní úmluva proti mučení, přesto se ve světě mučí dál. Pachatelé na to ale jdou jinak: zatímco ve středověku se mučilo veřejně, dnes se to děje tajně a ve vší tichosti. Oběti mlčí, a tak musí nastoupit experti.

Do Česka za dobu trvání války v Sýrii přijela na zotavenou, na léčení i na oficiální návštěvu řada blízkých spolupracovníků Bašára Asada. Branou jim je české velvyslanectví v Damašku, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Irák před několika dny oficiálně oznámil vítězství nad Islámským státem (IS) ve strategicky důležitém Mosulu. Blížící se definitivní konec této radikální sunnitské islamistické organizace je jistě důvod k radosti. Je ale opravdu co slavit? Znamená porážka jedné, byť silné teroristické skupiny také likvidaci celé její zvrácené ideologie? A co bude dál?

Na hamburském summitu G20 se koncem týdne poprvé sejdou prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin. Kreml doufá ve sblížení, především pokud jde o různé pohledy na konflikt na Ukrajině a v Sýrii, jenže americký prezident má svázané ruce. Doma je pod silným politickým tlakem a každé jeho gesto během páteční schůzky tu budou sledovat ostřížím zrakem. Je ale také možné, že někde vzadu začala tajně tahat za nitky jedna velká diplomatická legenda.

Každá doba i událost potřebuje své hrdiny a má je i válka v Sýrii. Jsou to příslušníci civilní obrany, nazývaní Bílé přilby, kteří v extrémních podmínkách zachraňují přeživší po náletech. Jejich obraz ale zdaleka není tak neposkvrněný, jak se prezentuje v médiích. Mnozí ze záchranářů mají velmi blízko k radikálním islamistům, kteří je leckdy přímo označují za mudžahedíny. Rozruch před pár dny vyvolalo video, na němž Bílé přilby dokonce asistují při veřejné popravě.

Úmluva o zákazu chemických zbraní oslavila dvacet let své existence – zhruba v době, kdy chemické zbraně vraždily civilisty v konfliktu v Sýrii, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.