Spojené státy

Stovky lidí prošly ulicemi amerického Fergusonu, aby si připomněly první výročí smrti černošského mladíka Michaela Browna, kterého zastřelil bělošský policista. Vzpomínková akce se obešla bez násilností. Mezitím policista v Texasu zastřelil dalšího neozbrojeného černošského mladíka, který byl podezřelý z toho, že projel autem výlohu. Policista prý nedávno absolvoval policejní akademii a byl ještě ve výcviku. 

Porota odsoudila na doživotí Američana Jamese Holmese, který v roce 2012 postřílel v denverském kině 12 lidí. Muži hrozil trest smrti, ale porota složená z devíti žen a tří mužů se na něm prý nedokázala shodnout. 

Hnutí za rovnoprávnost černošského obyvatelstva se ve Spojených státech začalo ozývat už krátce po druhé světové válce. Skutečné změny v postavení černochů v americké společnosti se odehrály až v 60. letech. V období demonstrací z roku 1964 podepsal tehdejší prezident Lyndon Johnson zákon o občanských právech, který odstraňoval rasovou diskriminaci ve veřejném prostoru a 6. srpna 1964 Johnson podepsal i zákon o volebním právu. Od této události uplynulo 50 let. 

NASA podepsala prodloužení smlouvy s ruskou kosmickou agenturou o dopravě kosmonautů k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Smlouva platí do roku 2019. 

Nedávno podepsaná smlouva o íránském jaderném programu sice podle amerického prezidenta Baracka Obamy neřeší všechny problémy, ale dává jistotu, že Írán nevyrobí jadernou zbraň. Pokud bude ale Írán podvádět a inspektoři to odhalí, nejenže to Spojené státy hned odhalí, ale okamžitě se opět zavedou hospodářské sankce. 

Američtí diplomaté prý přiměli úředníky, aby zkreslili údaje ve zprávě o pašování lidí, ve prospěch Kuby. Informovala o tom agentura Reuters. Informace okamžitě vyvolala kritiku Bílého domu, který se prý pomocí manipulace s fakty snaží zlepšit vztahy mezi Spojenými státy a Kubou. 

Jamesi Holmesovi, který v roce 2012 zastřelil v Denveru 12 lidí a 70 dalších zranil, dál hrozí trest smrti. Porota neuznala polehčující okolnosti, které by mu „zajistily“ doživotní trest. Porotci naopak přihlédli k přitěžujícím okolnostem. 

Americký prezident Barack Obama představil tvrdá opatření týkající se boje proti změnám klimatu. Obama svůj plán prezentoval jako "nejdůležitější krok", který Spojené státy přijaly v boji se změnami klimatu. Podle plánu má v USA do roku 2030 dojít ke snížení oxidu uhličitého o 32 procent.