španělská politika

Když regionální volby v září vyhrály separatistické strany, bylo jasné, že něco takového přijde a to spíš dřív než později. Katalánský regionální parlament v pondělí odhlasoval rezoluci za nezávislost na Španělsku. Madrid rovnou avizoval, že požádá ústavní soud o zneplatnění katalánské rezoluce. 

Jen co na madridskou radnici vstoupila poprvé po dlouhých 24 letech levicová koalice, má na krku skandál. Opozice i někteří potenciální partneři požadují vyhazov nového radního pro kulturu kvůli tomu, že na Twitteru kdysi žertoval o holocaustu. Radní se přitom za komentář starý čtyři roky omluvil. 

Španělští poslanci přijali zákon, který umožňuje potomkům sefardských Židů mít dvojí občanství. Španělsko se tímto způsobem snaží odčinit historickou křivdu, kdy před 500 lety bylo vyhnáno tisíce Židů do exilu. Jednou z podmínek uznání dvojího občanství je absolvování testu znalostí španělské kultury. 

Místní a regionální volby ve Španělsku přinesly výrazné ztráty vládnoucí Lidové straně (PP). Sice získala procentuálně nejvíc hlasů, ale ve většině případů nezískala většinu. Naopak jako úspěch bere nedělní volby strana Podemos, považuje je za předzvěst parlamentních. Ty se budou konat koncem roku a Podemos slibuje, že v nich lidovce porazí.

Účastníci největšího korupčního skandálu ve Španělsku od konce Frankova režimu jdou k soudu. Obvinění z úplatkářství a zpronevěry čelí 40 členů vládní Lidové strany a několik významných podnikatelů. Škoda, kterou dohromady způsobili, se dohaduje na 449 milionů eur (více než 12 miliard korun).