španělská politika

Katalánský parlament odložil dnešní plánovanou volbu premiéra na neurčito. Oznámil to předseda parlamentu Roger Torrent, který se kvůli tomu stal terčem kritiky stran žádající nezávislost regionu. Problémem byla kandidatura v Belgii se schovávajícího expremiéra Carlese Puigdemonta, jehož zvolení ale dopředu zamítl ústavní soud.

Španělský premiér Mariano Rajoy svolal ustavující schůzi nového katalánského parlamentu na 17. ledna. Učinil tak během pátečního bilančního projevu. Rajoy podle deníku La Vanguardia rovněž označil za absurdní, že by novým katalánským premiérem mohl být tamní expremiér Carles Puigdemont. Ten je nyní v Bruselu, kam uprchl po obvinění ze vzpoury kvůli separatistickým snahám své vlády. Po návratu do Španělska mu hrozí vazba.

Zhruba 5,5 milionu voličů hlasuje od rána v předčasných volbách do regionálního parlamentu o budoucnosti Katalánska. Výsledek hlasování rozhodne, zda bude region pod vedením separatistů dál usilovat o nezávislost, nebo setrvá pod vedením promadridských stran ve svazku se zbytkem Španělska. 

Španělská prokuratura obvinila sesazenou katalánskou vládu a vedení rozpuštěného katalánského parlamentu ze vzpoury, za kterou lze uložit až třicet let vězení. Důvodem jsou snahy o nezávislost Katalánska. Oznámil to v pondělí španělský generální prokurátor José Manuel Maza na tiskové konferenci. 

Katalánský premiér Carles Puigdemont v úterý předešel obavám z vyhrocení sporu s Madridem a místo přímého vyhlášení nezávislosti si vzal čas na jednání s centrální vládou. Vůdce separatistů sice podepsal text deklarace schválený poslanci, ovšem s dovětkem, že než ji skutečně vyhlásí, potřebuje několik týdnů čas pro vyjednávání. 

Španělská vláda je připravena zabránit konání referenda o nezávislosti Katalánska, i kdyby měla kvůli tomu zabavit hlasovací urny. Jako jednu z možností to zmínila v pondělí v rozhovoru se španělským rozhlasem Cadena SER vicepremiérka španělské vlády Soraya Sáenzová. Šéfka katalánské separatistické aliance v reakci uvedla, že lidé vyjdou do ulic, pokud vláda konání referenda zabrání, napsal deník El País.

Parlamentní volby ve Španělsku ovládli vládnoucí Lidovci, kteří získali 137 křesel z 350 možných. Nemají tak absolutní většinu (176 mandátů) a čekají je složitá povolební jednání. Na druhém místě skončili socialisté s 85 mandáty a až třetí se oproti předvolebním prognózám umístila radikálně levicová koalice Podemos se 71 poslanci.  

Z nedělních parlamentních voleb ve Španělsku vzešli vítězně vládnoucí lidovci, nepodaří se jim ale sestavit jednobarevnou většinovou vládu. Bude to poprvé v moderní historii Španělska, kdy vítěz voleb bude muset hledat koaličního partnera. Strana premiéra Mariana Rajoye získala 123 křesel, pro většinu by ale potřebovala 176. Bude však první, kdo se o sestavení vlády pokusí.