V pondělí uplynul rok od okamžiku, kdy byl v Česku zaznamenán první případ nákazy virem SARS-CoV-2. Dnes je to 103 let od chvíle, kdy se armádní kuchař Albert Gitchell z výcvikového tábora Funston v kansaském Fort Riley stal prvním člověkem s oficiálně diagnostikovanou španělskou chřipkou.

Bylo bláhové vracet se na pláž po první vlně tsunami. A nebylo prozíravé odhodit roušky a předpokládat, že koronavirus se v létě "upeče".

Pandemie španělské chřipky byla v mnohém podobná té současné. Zavřené školy, obchody, lidé museli omezit kontakty i se svými blízkými. Nyní, v roce 2020, máme alespoň internet, mobily a videohovory. V roce 1918 spoléhali lidé na telefon. Ale měli smůlu, sluchátko bylo většinou hluché…

Koncept karantény, kdy člověk zůstává doma a vyhýbá se sociálnímu kontaktu, aby se omezilo šíření nemoci, není ničím novým. Stačí se vrátit trochu do minulosti. Nejedna slavná historická postava izolaci zažila a některým dokonce výrazně proměnila život a ovlivnila jejich další působení.

Historie se opakuje. Když před více než 100 lety udeřila španělská chřipka, leckde ji brali na lehkou váhu.  Vlády ujišťovaly, že jsou na ni připraveny. Ukázalo se, že nejsou. Zaskočila je stejně jako letos koronavirus.