Předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker ve středu v Evropském parlamentu představil svou vizi budoucnosti Evropské unie. Ve zprávě o stavu společenství se vyslovil například pro to, aby státy začaly přijímat rozhodnutí v některých klíčových oblastech kvalifikovanou většinou místo jednomyslnosti. Blok by tak prý měl být akceschopnější. Juncker rovněž podpořil soudržnost východní a západní části EU a mluvil i o dvojí kvalitě potravin v unii. 

Rusové vlastní v Česku už přes 13 tisíc firem. Ovšem největší nárůst za posledních šest let zaznamenaly firmy s rumunskými majiteli. Jejich počet stoupl o téměř tisíc procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Crif, kterou má HlídacíPes.org k dispozici.

Rumunsko je nejzkorumpovanější zemí Evropské unie. Obyvatelé to dosud brali jako fakt a místní kleptokracii příliš neřešili. Návrh zrušit trestnost korupce byl ale poslední kapkou, která probudila národ z letargie. Protesty statisíců lidí jsou největší v novodobé historii země a stále nekončí.  

Rumunská vláda, proti níž protestovaly desetitisíce lidí, přežila hlasování o nedůvěře iniciované opozicí. Prezident Klaus Iohannis pochválil občany za to, že neváhali vyjít do ulic. Pád kabinetu přitom ale nechtěl. 

Pokud byste v Evropě hledali vzor boje s korupcí, tak ho určitě nehledejte v Rumunsku. Tamní levicová vláda v úterý večer odhlasovala dekriminalizaci určitých korupčních činů, čímž pobouřila desetitisíce Rumunů. Znepokojení nad tímto krokem vyjádřila i řada zemí a také Evropská komise. Omilostnění se totiž díky vládnímu nařízení dočká mimo jiné i předseda vládních sociálních demokratů Liviu Dragnea.

Po privatizaci černouhelných dolů ve střední Evropě si soukromé firmy mnuly ruce, jak dobře vydělaly. Dnes stejné firmy žádají po vládách finanční pomoc kvůli miliardovým ztrátám, hrozí zavíráním dolů a propouštěním horníků. Jenže státní peníze uvadající průmysl zachránit nemůžou, protože těžba černého uhlí je dosouzena k zániku. I ve střední Evropě, kde nevyhnutelnému konci ještě odolávají poslední mohykáni. 

V rumunských vězení se to v poslední době jen hemží talenty. Literární nebo vědecký talent v sobě najednou začalo objevovat čím dál víc trestanců. Není divu. Rumunské zákony totiž umožňují zkrátit si trest o celých třicet dní, pokud vězeň během výkonu trestu napíše a vydá literárně nebo vědecky hodnotné dílo. 

Ze společnosti Apple, výrobce telefonů iPhone, unikly před časem informace i experimentální službě, která má umožnit uživatelům telefonů posílat si navzájem peníze podobně, jako si posílají SMS zprávy. Zní vám to jako hudba budoucnosti? Pokud ano, možná vás překvapí, že existují země, ve kterých podobné mobilní platby fungují už skoro deset let.