Patnáct vrcholných manažerů České televize si v roce 2019 na mzdách a odměnách přišlo celkem na 46 542 678 korun. V průměru tak na jednoho manažera veřejnoprávní televize vychází částka přesahující 3,10 milionu korun. Kdo přesně kolik vydělal, však z odpovědi ČT zjistit nelze, píše Ondřej Černý na webu Hlídací pes.

Adolf Hitler prodává. Smutné, leč pravdivé tvrzení. Tři čtvrtě století po jeho sebevraždě v ruinách Berlína jsou v centru Prahy beztrestně ke koupi masky, hrnky s jeho podobiznou nebo na webu reprodukce jeho obrazů na plátně. Činí se i tuzemské televize, včetně veřejnoprávní ČT, píše Ondřej Neumann na webu Hlídací pes.

V předvýběru kandidátů na členy Rady České televize a Českého rozhlasu, který učinil sněmovní volební výbor, je i ekonomka Hana Lipovská, jejíž nominaci kritizovala i skupina senátorů. Koho radní reprezentují a jaká je jejich role? A v čem je u nás hlavní problém mediálních rad a jejich obsazování?

Do Rady ČT nakonec místo původních devadesáti uchazečů kandiduje jen 86; čtyři byli vyřazeni nebo sami odstoupili. Je mezi nimi i Jaroslav Večerníček Novák, asistent místopředsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Novákem založený Nadační fond Projekt Nevina, který ho do Rady ČT i nominoval, byl totiž zapsán až po uzávěrce přihlášek. To ale není jediný problém, který nominaci Okamurova pobočníka provází, píše Robert Malecký na webu Hlídací pes.

Andrej Babiš nemá Českou televizi rád. Na rozdíl od vedení Českého rozhlasu mu tam nikdo nepoklonkuje a nenajímá servilní moderátory, kteří premiérovi čechrají peří a odváží se ho zeptat leda tak na dobré trávení. I proto považuje za smrtelný hřích téměř každou zprávu veřejnoprávní televize, která vedle běžné agendy informuje i o temných stránkách jeho vládnutí a byznysu na úkor státu, píše Zdeněk Šarapatka na webu Hlídací pes.

Devadesát kandidátů na šest míst v Radě České televize, dalších 32 na dvě uvolněná místa v Radě Českého rozhlasu. Dohromady 122 kandidátů se chce stát radními veřejnoprávních institucí, sněmovna je vybere v březnu. Seznam uchazečů ve čtvrtek zveřejnil volební výbor sněmovny, píše Robert Malecký na webu Hlídací pes.

Svoboda a nezávislost veřejnoprávních médií je lakmusovým papírkem toho, zda a nakolik se politika obrací od liberální demokracie k autokratismu. Jasně vidět je to na příkladu Maďarska nebo Polska. I v Česku útoků na veřejnoprávní média znatelně přibývá. Ať už jde o výroky a návrhy politiků, či o výběr členů mediálních rad a jejich činy, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.