pravěk

Představit si pravěkého tvora o hmotnosti stovek tun pohybovat se rychlostí podobnou dnešním, mnohem menším predátorům či býložravcům, není úplně jednoduché. Během posledních dvou let se ale ukázalo, že to se studenokrevností pravěkých gigantů mohlo být všelijak.

Archeologové objevili v Keni 3,3 milionů let staré kamenné nástroje. Nález posouvá hranici nejstarších kamenných artefaktů o dalších 700 tisíc let zpátky do minulosti. A protože jsou dokonce starší než první doložený zástupce rodu Homo, není tak úplně jasné, kdo za jejich vytvořením vlastně stojí.

Kanadští paleontologové přišli s objevem, který z pohledu tvůrců filmu Jurassic World nemohli načasovat lépe. Nový díl slavné série o dinosaurech má premiéru v červnu, ale už teď mohou všichni jejich fanoušci zpozornit.

Jeden z nejznámějších pravěkých tvorů „ztratil“ své jméno již před desetiletími. Nový výzkum ukázal, že i 100 let staré hypotézy mohou na základě nových nálezů, vědeckých metod a přístupů selhat.

Bez večerů u ohně by naše kultura nebyla tam, kde je, tvrdí antropoložka Polly Wiessnerová z utažské univerzity ve studii zveřejněné časopisem Proceedings. Pozorovala Křováky v Namibii a Botswaně a došla k závěru, že právě táboráky napomáhaly rozvoji kultury a pospolitosti. Před dvěma miliony let lidé měli díky ohni možnost prodloužit si o něco den a trávit tak čas odpočinkovými aktivitami. 

Pravěké rytiny připomínající mřížku pro piškvorky objevil mezinárodní vědecký tým v jeskyni Gorham na Gibraltaru na jihovýchodním cípu Pyrenejského poloostrova. Dílo je datováno do doby starší než 39 tisíc let a je připisováno neandrtálcům.

Výstava Giganti v areálu pražského Výstaviště nese podtitul "to jste ještě neviděli". V tomto případě nelze organizátory nařknout z klamavé reklamy. Expozice vás přenese do doby ledové. A to opravdu dost věrně. Výstava je postavena právě na autentičnosti podoby pravěkých zvířat.

Kazivost zubů se tradičně spojuje s konzumací zemědělských plodin. Výzkum marockých a britských vědců ale prokázal, že velmi špatný chrup měli i lovci a sběrači plodů, kteří žili před 15.000 lety v dnešním Maroku, i když se živili divoce rostoucími rostlinami. Informovala o tom univerzita Johna Moorese v Liverpoolu.