Není profláknutějšího státního svátku v Česku než Svátek práce. Vidět ho práce, uronila by slzu. 

Komunisté mají zase "svého" Miloše. Tentokrát to není Jakeš, ale Zeman – prezident, který kdysi prohlašoval, že komunismus je nebezpečnější než fašismus.

Pokud by se podle výše darů, které od firem v posledním roce dostaly jednotlivé politické strany, dal odhadovat výsledek voleb, mohli bychom očekávat koalici ANO, ODS, STAN a – překvapivě – Strany práv občanů.

V žádné jiné evropské zemi neskončila epocha tradičních velkých politických stran tak dramaticky jako v Nizozemsku. Dělení na pravici a levici už neplatí a do 150členné dolní komory parlamentu se v březnu dostalo 13 stran. Čím si jsou podobnější, tím obtížněji se ale paradoxně mezi nimi hledá shoda a země ani po čtvrt roce nemá novou vládu. Je to špatná zpráva pro demokracii? Ještě nutně nemusí být.

Politologové mají poslední dobou mnoho námětů k přemýšlení. Zatímco světem hýbe brexit, nástup populistů v Evropě nebo překvapivé vítězství Donalda Trumpa, na domácí politické scéně přicházejí návrhy ze strany hnutí ANO na totální změnu politického systému. Opravdu to Česko potřebuje? Zeptali jsme se na to politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého v Olomouci.

Před volbami do Poslanecké sněmovny je na pravici rušno. Stále větší ambice má i Václav Klaus mladší v ODS. Nově založil think-tank a usiluje o dobré místo na pražské kandidátce pro sněmovní volby. Může se stát lídrem obrozené pravice?

Vznikající strana Petra Robejška se chce soustředit na národní zájmy. Realisté, jak se uskupení jmenuje, mají některé shodné rysy s hnutím ANO, ovšem přichází i s něčím novým - nacionalismem, který nepůsobí odpudivě, ale elegantně a mazaně.

Krajské volby se blíží, kraje ale nikdo moc neřeší. I Česká televize chce své vysílání před krajskými volbami začít rozhovorem s prezidentem Milošem Zemanem a končit debatou s předsedy sněmovních stran. K čemu takový přístup ke krajům vede?