policie ČR

Měsíční podmínku s ročním odkladem uložil pražský obvodní soud levicové aktivistce Kateřině Krejčové, která předloni během demonstrace "napadla" policistu. Potvrdil tak loňský rozsudek, který ale odvolací soud zrušil, když ženu zprostil obžaloby. 

Kdesi ve vysokých patrech veřejné žaloby sedí skupina spiklenců, kteří aktivisticky vstupují do politického života. Není to syžet špionážního románu, ale závěr vyšetřovací komise, který schválila sněmovna demokratického státu. Česko, 2017. Umožňuje to mimo jiné gumový trestní řád, který by se měl změnit, konstatuje sněmovna. A teď, co se s tím stane: Nic. Česko, 2017, píše v komentáři na webu Hlídací pes Robert Malecký. 

Výsledek práce vyšetřovací komise k reorganizaci policie nevyvolal jen hádku mezi politiky, ale může také znamenat odebrání práva vyšetřovat trestné činy státním zástupcům včetně dílčích úkonů. O návrh změny trestního řádu požádala včera vládu sněmovna právě na doporučení komise. 

Politická kampaň hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem byla založena na nepravdách a pomluvách, prohlásil premiér Bohuslav Sobotka v reakci na závěry parlamentní vyšetřovací komise. Ostře se do Babiše pustila také opozice, která ho obvinila z toho, že kauzu s reorganizací policie jeho ANO zneužilo v předvolebním boji. Babiš se ovšem s kritikou příliš nepáral, komisi označil za šaškárnu, její práci za výsměch a reorganizaci za šaškárnu. Vřelého přijetí se zpráva komise nedočkala ani od olomouckého vrchního státního zástupce Iva Ištvana. 

Na počátku to vypadalo, že policejní ředitelství a ministerstvo vnitra upekly reformu s cílem zlikvidovat útvar ÚOOZ vedený elitním policistou Robertem Šlachtou. Bylo kolem toho velké pozdvižení a dokonce hrozil rozpad vlády. Pak vznikla sněmovní vyšetřovací komise, která po roce uzavřela svou práci a vypadá to, že vše dopadlo trochu jinak, než jak to na počátku vypadalo.

Český průmysl je stále závislejší na pracovnících ze zahraničí, zejména - už tradičně - z Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra se ale cizinci čím dál víc dopouštějí přestupků a trestných činů a je proto potřeba zásadně změnit pravidla hry. Zasáhnout musí hlavně sami zaměstnavatelé, šéf vnitra Milan Chovanec ale chce regulovat i personální agentury.

Justice v poslední době vyslala několik tvrdých signálů, že není spokojena se způsobem, jakým se v Česku povolují odposlechy. Jde třeba o zrušující rozsudek v kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha nebo přezkum v případu bývalého policejního šéfa z Liberce Miroslava Dvořáka, kde Nejvyšší soud konstatoval porušení zákona. Jsme svědky "odposlechové revoluce"?, ptá se server Hlídací Pes.

Případ nezákonně povolených odposlechů v kauze bývalého libereckého policejního ředitele Miroslava Dvořáka není zdaleka ojedinělý. Nejvyšší soud konstatoval v případu Dvořák porušení zákona loni na konci roku, tento týden stanovisko zveřejnil. Kritizoval též liknavost okresního soudu v povinnosti Dvořáka o proběhlém odposlechu informovat. Za uplynulé tři roky byl takto porušen zákon v deseti případech, píše Robert Malecký na webu Hlídací pes.