Léky předepisuje onkolog, doplatky platíte vy. Jde ale ušetřit

Platí to o cestách na ozařování, o doplatcích v lékárně i o paruce. Samo nepřijde skoro nic, o všechno se žádá.

Cesta na ozařování: nejdřív podmínka, pak peníze

Většina lidí ztroskotá hned na začátku, proto začneme podmínkou. Nárok na proplacení cesty vzniká jen tomu, jehož zdravotní stav neumožňuje přepravu běžným způsobem bez sanitky a jehož ošetřující lékař zároveň souhlasí s přepravou osobním autem. VZP mezi příklady takové indikace uvádí přímo pacienty s onkologickou léčbou, která vyvolává nežádoucí účinky.

A pak přijde věta, kterou nikdo nečeká: řidičem nesmí být sám pacient. Kdo si za volant sedne sám, nedostane ani korunu.

Když obě podmínky sedí, proplácí pojišťovna 7,98 Kč za každý kilometr u jízd uskutečněných od 1. ledna do 31. prosince 2026. Počítá se nejkratší cesta a jen vzdálenost k nejbližšímu smluvnímu pracovišti, které danou péči umí. Delší trasu musí lékař zvlášť zdůvodnit.

Tiskopis se jmenuje Vyúčtování náhrady cestovních nákladů soukromým vozidlem, má označení VZP 39/2020 a je stejný pro všechny pojišťovny. Lékař potvrzuje každou jednotlivou jízdu. Vyplněná musí být i kolonka Důvod k transportu, jinak pojišťovna neproplatí nic.

Drobnost to není. Ozařování probíhá ambulantně, jedna dávka denně od pondělí do pátku, a Masarykův onkologický ústav uvádí, že návštěv bývá třicet i víc. O tiskopis proto požádejte na začátku léčby, ne až po ní.

Doplatky za léky mají strop

Tady se pravidlo obrátilo ve váš prospěch a málokdo o tom ví. Roční ochranný limit na započitatelné doplatky za léky na recept činí pro člověka staršího 65 let 1 000 Kč a pro člověka staršího 70 let 500 Kč. Ostatní dospělí mají limit 5 000 Kč. Stejných 500 Kč platí i pro lidi s invalidním důchodem třetího stupně a pro osoby uznané invalidními ve druhém nebo třetím stupni.

Od 1. ledna 2025 hlídá součet doplatků Státní ústav pro kontrolu léčiv přímo v systému eRecept. Jakmile limitu dosáhnete, lékárna už po vás započitatelný doplatek nechce. Nečeká se na vratku a o nic se nežádá.

Když čísla přesto nesedí, podejte reklamaci. Jde to nejdřív 1. ledna následujícího roku a nejpozději do 30. června, pojišťovna ji vyřídí do 90 dnů.

Paruku dotují pojišťovny, epitézu hradí pojištění

Paruka mezi hrazenými zdravotnickými prostředky není. Pojišťovny na ni ale přispívají z fondu prevence a částky se liší. VZP dává až 2 000 Kč bez omezení věku na paruku, příčesek, protetickou podprsenku po ablaci nebo chladicí čepici. ZP MV ČR dává až 2 000 Kč jednou za dva roky, OZP až 4 000 Kč. Doklad o zaplacení nesmí být starší tří měsíců a žádost má svůj termín.

Prsní epitéza je naopak hrazená a předepisuje ji gynekolog, chirurg nebo onkolog. Úhradové limity platné od 1. ledna 2026 jsou tyto, všechny bez DPH:

• pooperační dočasná epitéza: 435 Kč
• trvalá epitéza: 1 565 Kč jednou za dva roky
• samolepicí nebo odlehčená epitéza: 2 609 Kč jednou za dva roky
• kompresivní podprsenka při otoku: 870 Kč jednou za rok

Když vypadne příjem

Nemocenské činí do 30. dne 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. do 60. dne 66 procent a od 61. dne 72 procent. Vyplácí se od 15. dne nemoci a nejdéle 380 kalendářních dnů. Prvních 14 dnů hradí náhradu mzdy zaměstnavatel.

Pozor na jednu výjimku, protože pro pracujícího důchodce je nejdražší v celém článku. Kdo pobírá starobní důchod a přitom pracuje, má nárok na nemocenské jen 70 kalendářních dnů za rok, a to nejdéle do dne, kdy skončí jeho zaměstnání.

Kde se dá požádat o víc

Příspěvek na péči má čtyři stupně a žádá se na krajské pobočce Úřadu práce. Měsíčně jde o 1 300 Kč v prvním stupni, 5 400 Kč ve druhém a 14 800 Kč ve třetím. Ve čtvrtém stupni jsou sazby dvě a rozhoduje o nich to, kdo péči poskytuje: 23 000 Kč v pobytové sociální službě, tedy třeba v domově pro seniory nebo v domově se zvláštním režimem, a 27 000 Kč ve všech ostatních případech, tedy i doma.

U člověka v terminálním stavu, který potřebuje paliativní péči, zákon posuzování stupně vůbec nevyžaduje. Doloží se potvrzení ošetřujícího lékaře a takový člověk se po dobu dvanácti kalendářních měsíců ode dne podání žádosti považuje za závislého ve třetím stupni.

A nakonec cesta, o které ví málokdo. Podle paragrafu 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění hradí pojišťovna ve výjimečných případech i péči, která se jinak nehradí, pokud je vzhledem ke zdravotnímu stavu jedinou možností. Návrh podává buď poskytovatel, nebo sám pojištěnec.

Kde to neplatí

Cestovné nedostane ten, kdo řídí sám, komu lékař indikaci nepotvrdil, nebo kdo má na tiskopisu místo důvodu jen slovo vyšetření. Kdo si vybere vzdálenější pracoviště, dostane jen tolik, kolik by stála cesta k tomu nejbližšímu, pokud lékař delší trasu zvlášť nezdůvodní.

Příspěvky z fondu prevence nejsou nárok ze zákona. Jsou to programy pojišťoven s vlastním rozpočtem a termíny, částky se rok od roku mění a pojišťovna může program ukončit dřív, když peníze dojdou.

Do ochranného limitu se nepočítají doplatky za lék dražší, než je nejlevnější dostupná varianta, ani volně prodejné přípravky. Limit proto nemusí zafungovat tak, jak čekáte.

Nemocenské nenáleží tomu, kdo není nemocensky pojištěný. Osoba samostatně výdělečně činná ho dostane jen tehdy, když si pojištění dobrovolně platí. Příspěvek na péči zase není náhradou mzdy pro pečujícího a Úřad práce kontroluje, kdo péči skutečně poskytuje. Úhrada podle paragrafu 16 je výjimka, ne nárok, a rozhoduje o ní pojišťovna.