Německá vláda chce stanovit maximální ceny plynu a dálkového tepla pro domácnosti a menší firmy již od ledna nadcházejícího roku, a nikoliv od března, jak původně plánovala. Snížené ceny budou od ledna platit i průmysloví zákazníci, maximální cena se ale stejně jako v případě domácností bude týkat části průměrné roční spotřeby. Vláda tak chce povzbudit odběratele k úsporám.

Ukrajina chce od ledna zvýšit poplatek za tranzit ropy do Maďarska a na Slovensko o více než 18 procent na 13,60 eura (331 Kč) za tunu. S odkazem na provozovatele ukrajinské sítě ropovodů Ukrtransnafta o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Ukrajinský podnik tvrdí, že ke zvýšení ceny je nucen kvůli tomu, že Rusové poškodili jeho energetickou infrastrukturu.

Polská vláda převezme polská aktiva ruské plynárenské společnosti Gazprom. Jde o podíl ve společnosti EuRoPol Gaz, což je vlastník polské části plynovodu Jamal-Evropa, významné části přepravní soustavy zemního plynu v Polsku. Na svém webu to dnes uvedl polský deník Rzeczpospolita a zprávu posléze potvrdila polská vláda. Krátce nato oznámila německá vláda, že zestátní bývalou dceřinou společnost Gazpromu.

České zásobníky plynu jsou k dnešnímu dni naplněny z 99 procent, obsahují 3,34 miliardy metrů krychlových zemního plynu. Česko neplánuje pronájem dalších kapacit zásobníků v zahraničí, řekl novinářům ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).

Ruská plynárenská společnost Gazprom potvrdila závazek dodávat plyn do Maďarska a dlouhodobě provozovat plynovod TurkStream, který je k těmto dodávkám nezbytný. Po setkání s ředitelem Gazpromu Alexejem Millerem to uvedl maďarský ministr zahraničích věcí a obchodu Péter Szijjártó. Maďarsko tak podle něj nebude muset omezovat spotřebu plynu.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh pokračuje v poklesu. Nejnovější údaje ukazují, že zásoby plynu v Evropě dál rostou, zatímco spotřeba se snižuje.

Německo podpoří stabilizaci cen energií zvláštním hospodářským fondem o objemu až 200 miliard eur (až 4,9 bilionu Kč). Dnes to v mimořádném prohlášení oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že díky novému souboru opatření, který nazval obranným deštníkem, už nebude potřeba nový poplatek za obstarání plynu. Ten měl původně v Německu začít platit od soboty.

Švédská pobřežní hlídka objevila již dříve tento týden čtvrtý únik plynu z poškozených plynovodů Nord Stream. Informoval o tom deník Svenska Dagbladet s odvoláním na mluvčího pobřežní stráže. EU i evropští politici jsou přesvědčeni o tom, že za poškozením plynovodů jsou úmyslné útoky.