neurověda

Lidská paměť není neměnný archiv. Vědci zjišťují, že bolestivé vzpomínky lze během krátkého okamžiku znovu otevřít a oslabit jejich emocionální sílu, aniž by člověk zapomněl, co se mu stalo.

Když vám do české věty skočí anglické slovo, nemusí to být chyba. Nový výzkum naznačuje, že mozek lidí ovládajících více jazyků používá jeden mimořádně pružný gramatický systém.

Proč nedokážete odložit telefon, i když vás obsah na displeji už dávno nebaví? Odpověď leží v náhodných odměnách a evolučním nastavení našeho mozku. Přečtěte si, jak dopamin reaguje na nečekaný úspěch a proč nás evoluce naprogramovala tak, abychom raději klovali do prázdných tlačítek, než abychom si užívali přítomný okamžik.

Smrt jako definitivní konec možná není tak neotřesitelná jistota, jak jsme si mysleli. Část neurovědců dnes vážně zvažuje možnost uchování lidského mozku tak, aby bylo jednou možné zachránit paměť, identitu i vědomí. Mladý vědec Ariel Zeleznikow-Johnston tvrdí, že technologie k tomu už existují – a že budoucnost může nabídnout druhou šanci těm, kteří si dokážou koupit čas.

Vědci poprvé zmapovali vývoj mozku napříč celým životem. Ukazuje se, že náš mozek má vlastní rytmus – chvíle růstu, konsolidace i zpomalování. Zlomové okamžiky přicházejí ve čtyřech konkrétních věkových bodech. A každý z nich může ovlivnit, jak přemýšlíme, jak se rozhodujeme i jak vidíme svět.

Může za to věk? Nebo genetika? Největším nepřítelem jasného myšlení jsou drobné rutiny, které děláme nevědomky každý den. Tohle jsou ty nejhorší z nich a způsoby, jak je přepsat.

Celý život nám tvrdili, že jsme buď na čísla, nebo na slova. Ale je to lež. Vědci dokazují, že mozek zvládá matematiku i poezii současně. A historie nabízí řadu renesančních lidí, kteří bourali všechny hranice.

Jeden letmý dotek dokáže rozpoutat lavinu emocí. Některé hřejí, jiné pálí ještě po letech. Proč si tělo pamatuje i to, co rozum dávno zapomněl? A co všechno v sobě nese obyčejný lidský kontakt? Odpovědi nabízí psychologie, neurověda i samotná kůže.