Vědci poprvé zmapovali vývoj mozku napříč celým životem. Ukazuje se, že náš mozek má vlastní rytmus – chvíle růstu, konsolidace i zpomalování. Zlomové okamžiky přicházejí ve čtyřech konkrétních věkových bodech. A každý z nich může ovlivnit, jak přemýšlíme, jak se rozhodujeme i jak vidíme svět.

Může za to věk? Nebo genetika? Největším nepřítelem jasného myšlení jsou drobné rutiny, které děláme nevědomky každý den. Tohle jsou ty nejhorší z nich a způsoby, jak je přepsat.

Celý život nám tvrdili, že jsme buď na čísla, nebo na slova. Ale je to lež. Vědci dokazují, že mozek zvládá matematiku i poezii současně. A historie nabízí řadu renesančních lidí, kteří bourali všechny hranice.

Jeden letmý dotek dokáže rozpoutat lavinu emocí. Některé hřejí, jiné pálí ještě po letech. Proč si tělo pamatuje i to, co rozum dávno zapomněl? A co všechno v sobě nese obyčejný lidský kontakt? Odpovědi nabízí psychologie, neurověda i samotná kůže.

Na to, abyste zpomalili stárnutí, není nutné cpát se léky. Stačí pravidelná dávka fyzické aktivity. Nejnověji to potvrzuje studie, která se zabývala vlivem cvičení na mozky seniorů. 

Pocit, že jste nějakou situaci už viděli, leckdo z vás zažil. Možná jste si v takové chvíli pomysleli, že jste médium, které umí předvídat budoucnost. Výzkum vysvětluje, že to je iluze.

Jak dlouho zůstanou naše myšlenky známé jenom nám? Okamžik do možného nahlédnutí do lidské mysli se možná krátí - již druhý tým neurovědců totiž v posledních měsících přišel na způsob, jak v mozkové aktivitě "přečíst" mluvená slova. Výzkum, který by mohl pomoct lidem upoutaným na lůžko, je zatím čistě experimentálního charakteru. Nad jeho přísliby se však tají dech.