Národní galerie

Dětský fond OSN UNICEF plánuje svou celosvětovou centrálu přesunout z drahého New Yorku na levnější místo. Mezi čtyřmi uchazeči je i Praha, UNICEFu česká vláda nabídla Veletržní palác. Fond se rozhodne nejdříve v lednu.

Výtvarník David Černý zaplatí za urážku exšéfovi Národní galerie Milanu Knížákovi sto tisíc korun. Černý Knížáka v dokumentu odvysílaném Českou televizí označil nevybíravým výrazem. Soud již jednou rozhodl o finančním trestu, Černého právník ale vybojoval u Nejvyššího soudu jeho zrušení. Nyní ale podle nového rozhodnutí musí výtvarník zaplatit pokutu i náklady soudního řízení ve výši čtyřicet pět tisíc korun.

Muchova Slovanská epopej, slavný cyklus obrazů, se nejspíše v roce 2017 přesune do prestižní japonské galerie National Art Centre Tokyo. Po návratu poputuje opět na své místo do Velké dvorany pražského Veletržního paláce.

Ředitelem Národní galerie se stal historik umění Jiří Fajt. Trvalo 15 měsíců, než se našel nástupce po odvolaném Vladimíru Röselovi. Čtyřiapadesátiletý odborník na umění středověku Jiří Fajt se do NG vrací po 14 letech, v letech 1995 až 2000 vedl její Sbírku starého umění. 

Poradce ministra kultury Vladimír Franz je pro vyhlášení nového výběrového řízení na ředitele Národní galerie. Má pochybnosti o manažerských schopnostech jejího současného šéfa, historika umění Jiřího Fajta, kterého jmenovala bývalá ministryně Alena Hanáková. Franz to řekl Radiožurnálu. Pro nový konkurz se minulý týden vyslovili v otevřeném dopise i čtyři bývalí ředitelé Národní galerie. 

Ministr kultury v demisi Jiří Balvín tvrdí, že minulý týden nepotvrdil ve funkci ředitele Národní galerie Jiřího Fajta kvůli jeho přehnaným požadavkům na financování galerie. Fajt to odmítá a dnes řekl, že Balvínovi nepředkládal žádné oficiální požadavky, pouze ho upozorňoval na to, že NG je podfinancovaná. Ministr své výtky zveřejnil až v pondělí, několik dní poté, co se rozhodl odsunout Fajtův nástup do čela NG.

Národní galerie vydá v církevních restitucích jedno ze svých nejcennějších děl, devět deskových maleb od Mistra vyšebrodského oltáře, a také dva obrazy Petra Paula Rubense. 

Národní galerie v Praze dostala pět žádostí o vydání movitých uměleckých památek na základě zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Celkem jde o 29 uměleckých děl, některá z nich ale tvoří cykly. Například je to devět gotických deskových obrazů tvořících Vyšebrodský oltář, o který požádalo Cisterciácké opatství Vyšší Brod, nebo čtyři obrazy také z doby středověku, které jsou částí takzvaného Puchnerova oltáře a o něž požádal Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou.