média

Živé rozhlasové rozhovory s prezidentem Milošem Zemanem bude od ledna vysílat rádio Frekvence 1. Pořad se bude jmenovat Prezidentský Pressklub. Pořad Hovory z Lán v Českém rozhlase tak končí. Prezidentovi se nelíbilo, že se pořad měl předtáčet.

Turecký prezident a dříve premiér Recep Erdogan je často obviňován z autoritativních metod vlády. Ze sílící nesvobody v Turecku ho nařkl i nositel Nobelovy ceny za literaturu, slavný spisovatel Orhan Pamuk. V neděli se spustila rozsáhlá akce proti nezávislým médiím. Zatčen byl i šéfredaktor největších novin Zaman.

Rozhlasový pořad Hovory z Lán bude nadále vysílán živě. Po středeční schůzce s prezidentem Milošem Zemanem to oznámil generální ředitel Českého Rozhlasu Peter Duhan. Předtáčení nebo zpoždění pořadu, v němž na počátku listopadu prezident hovořil vulgárně, Zeman podle Duhana odmítl.

Prezidentu Miloši Zemanovi není lhostejné, že podle průzkumu mínění ztrácí důvěru české veřejnosti. Bude se proto muset zamyslet nad svou komunikační strategii, aby přesně vysvětloval, co a proč dělá. V rozhovoru pro Českou televizi to řekl ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček.

Vydavatelství Mafra musí zaplatit 240 tisíc korun za zveřejnění některých informací z odposlechů telefonických hovorů expremiéra Petra Nečase s někdejší šéfkou jeho kabinetu a současnou manželkou Janou Nagyovou (Nečasovou).

Poloviční podíl ve slovenském vydavatelství Petit Press, které kromě jiného vydává celostátní list SME, kupuje slovenská firma Namav s finanční podporou investiční skupiny Penta. Vedení listu v reakci na to oznámilo rezignaci a založení nového deníku. Výpovědi během úterka údajně podalo dalších 60 zaměstnanců redakce. Penta považuje reakci redakce vydavatelství Petit Press za předčasnou a nepřiměřenou.

Tuzemské televizní společnosti se ohradily proti tvrzení internetové firmy Google, podle níž je internetový server YouTube nejsledovanějším televizním kanálem. Proti tomuto tvrzení se postavila i agentura TNS Aisa, která původní studii sama zpracovala.

Moskva silně omezila působení cizinců v ruských médiích. Ruská Státní duma totiž schválila zákon, který omezuje možnost zahraniční majetkové účasti v ruských médiích, především snižuje maximální možný podíl zahraničních akcionářů ve sdělovacích prostředcích na 20 procent. Nově také cizinci nesmí v Rusku média zřizovat.