Vědci hledají otisky prstů oceánu na povrchu Marsu. Předpokládají, že reliéf jeho pobřeží byl svého času "naleptán" megatsunami.

Jedna věc je dopravit lidi na Mars a věc druhá umět na rudé planetě žít... a přežít. Evoluční biolog Scott Solomon z Riceovy univerzity soudí, že by mohlo kolonizování vesmíru a jeho planet zapříčinit vývoj nových druhů člověka. Důvod je jasný – v cizích podmínkách by lidským kolonizátorům mutovaly geny.

Za několik dnů to bude rok, co sonda InSight 5. května 2018 vzlétla ze Země na Mars. Modul, který přistál na povrchu Rudé planety 26. listopadu 2018, se oproti jiným, dřívějším sondám a roverům vyznačuje především svým seismometrem. Je to vůbec poprvé, co supercitlivý detektor otřesů na Marsu přistál - marsovští vědci si od zařízení slibovali potvrzení či vyvrácení vnitřní aktivity Marsu. A právě to nyní potvrdila první skutečná detekce marťanského zemětřesení!

Před pěti lety byla miláčkem médií – nyní však vyhlásila bankrot. Řeč je o společnosti Mars One, která od roku 2012 (více se proslavila o dva roky později) slibovala nabídnout vybraným lidem jednosměrnou letenku na Mars. Ačkoliv takový konec prakticky všichni odborníci považovali za nevyhnutelný nejpozději v roce 2015, událost opět připomíná, že i Elon Musk má podobnou vizi. "Shodou náhod" ji opět připomněl den po oznámení konce Mars One.

Přesně ve 20.47 v pondělí dosedla na povrch Rudé planety americká sonda InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport). Signál o pozorně sledovaném přistání na Zemi doputoval o sedm minut později – a řídící středisko v kalifornském JPL mělo důvod k oslavám! InSight by příští dva roky měl studovat zejména marťanskou geologii s cílem odhalit více o minulosti (nejen) čtvrté planety.

Více než půl století panovaly v kosmických agenturách naděje, že bychom na Marsu mohli najít nám podobné formy života. Dnes, po řadě robotických misí, se očekávání podobného objevu na Rudé planetě nápadně zmenšila praktiky na nulu. Hledání života se přesouvá na měsíce Jupitera a Saturnu. 

Špatné počasí při příletu letadla dokáže potrápit, natož když jde o raketoplán. Vědci ale vytvořili nový počítačový model, který umožní na Marsu předpovídat počasí se stejnou přesností, jako je tomu na Zemi. 

Rudou planetu dnes pokrývá suchá mrazivá pustina. Vlivem nízkého atmosférického tlaku se na jejím povrchu takřka nikdy neudrží tekutá voda – tu zde nalezneme buď ve formě ledu, nebo vodní páry. Kapalná zůstává jen výjimečně, za přítomnosti vhodných příměsí, a vždy jen po krátkou dobu. Dnešní Mars tak rozhodně není žádnou rajskou zahradou. Před miliardami let tomu ale mohlo být docela jinak.