Tání ledovců uvolňuje síly, které tisíce let dřímaly pod povrchem. Nová vědecká studie varuje, že klimatická krize může spustit vlnu ničivých sopečných erupcí – a ta může zrychlit oteplování celé planety.

Tání ledovců nabralo od začátku 21. století rychlost a tloušťka ledovců se zmenšuje až o celý metr. Nejhůře jsou na tom ledovce ve Švýcarsku a na Aljašce. Hlavní příčinou nezadržitelného tání je stoupající teplota. 

Tání ledovců v Grónsku a na Antarktidě je podle satelitních snímků stále rychlejší. Za pouhý rok přišly tyto ledovce dohromady asi o 530 kilometrů krychlových hmoty. Přestože to představuje asi jen dvě tisíciny celkového objemu obou ledovců, jedná se o nejvyšší roční ztráty od počátku satelitního měření před 20 lety. 

Tuto sérii map vytvořili lidé z National Geographic. Je to vlastně vizuální zobrazení toho, jak bude vypadat naše planeta po tom, jak roztají všechny ledovce. Nejen, že ustoupí sníh a led, hladina moří a oceánů se zvedne o 66 metrů a některé části pevniny skončí pod vodou (současné hranice pobřeží jsou vyznačeny světlemodrou).

Vědcům se podle nové studie možná podařilo odhalit příčiny klimatického paradoxu z období před 150 lety, kdy průměrná teplota na Zemi sice klesla o zhruba jeden stupeň, ovšem alpské ledovce zároveň ustoupily průměrně o kilometr. Na svých stránkách o tom informoval server dr.dk.

Vědci NASA zjistili, že i po 13 letech v Antarktidě stále zůstává obří kus největšího světového ledovce B-15. Předpokládá se, že by mohl vydržet až 25 let.

V zimě je tady denní světlo jen pár hodin, zato v létě Slunce nezapadá, obrovské ledové kry plovoucí ve fjordech.

Britský týdeník The Guradian uvádí, že aby bylo hnutí Greenpeace schopno ochránit Arktidu před úplným zničením ropným průmyslem, potřebovalo by podporu milionů lidí.