Který stát má nejhorší ekonomiku na světě? Že by Severní Korea? Ano i ne. Sice si může dovolit vlastní jaderné hlavice, na druhou stranu ale dramaticky zaostává za sousední Jižní Koreou. Ekonomika v KLDR funguje opravdu zvláštně, nad vodou ji drží peníze vlastních kapitalistů i státem řízené mezinárodní ilegální činnosti.

Severní Korea zřejmě v noci na dnešek úspěšně otestovala miniaturizovanou vodíkovou bombu. Podle Jižní Koreje, která nezaznamenala žádnou radiaci, je ale pravděpodobnější, že KLDR pouze přidala malé množství vodíku do běžné jaderné pumy. Zkoušku odsoudila nejen Jižní Korea, ale i Japonsko, USA, Rusko, Británie a Francie. Ověřit tvrzení KLDR ale nějakou dobu potrvá.

Severní Korea po desetiletém vývoji vytvořila vlastní operační program pro počítače. Nejen proto, aby se zbavila "imperialistických" Windows XP, ale hlavně aby mohla ještě lépe kontrolovat své občany. Když provedou něco zakázaného, počítač se restartuje a vládě přijde upozornění.

Severokorejcům alkohol chutná, jenže v korejské "tvrzi komunismu" není moc barů. V některých restauracích se ale koupit dá, stejně jako na trzích nebo přímo v pivovarech a lihovarech. 

Severní Korea, která už třikrát otestovala atomovou bombu, má podle svého vůdce Kim Čong-una i vodíkovou bombu. Naznačil to v projevu o obranyschopnosti země. Podle zahraničních expertů je to ale velmi nepravděpodobné.

Přestože by měli být šťastní, že unikli z tyranských spárů severokorejského režimu, osudy mnoha z nich končí tragicky. Uprchlíci z KLDR často páchají sebevraždy. Co je k nim dohání?

Až 50 tisíc Severokorejců poslala jejich vláda na práci do zahraničí, nejčastěji jako horníky či dělníky. Za jejich téměř otrockou práci inkasuje o daných zemí, mezi nimiž jsou údajně i některé evropské státy, miliardy dolarů. Podle speciálního zpravodaje OSN pro KLDR Marzukiho Darusmana tím KLDR řeší nedostatek deviz.

Uvidět syna, bratra nebo sestřenici a zemřít. To je sen řady Jihokorejců, které oddělila asijská železná opona od příbuzných v Severní Koreji. Většina z nich čeká na shledání celý život a mnozí stárnou a umírají, aniž by se vůbec dočkali. Oficiální setkání pořádaná čas od času znepřátelenými zeměmi tak, jako třeba tento týden, jsou početně velmi omezená. O něco větší šanci dávají neoficiální, soukromě organizované schůzky.