Generace Grety Thunbergové dostane brzy šanci vyřídit si účty s proradnými politiky. Zúčtuje s nimi?

Je volání po řízku pro každého skutečně tím hlavním, s čím by se partaje měly vrhnout do voleb? Anebo jde jen o populistický blábol, který odvádí pozornost od opravdových problémů, s nimiž si politika neví rady?

Mezivládní panel pro změny klimatu se usnesl, že přátelštější k planetě musí být nejen naše auta, ale i přežvýkavci. Budeme tedy snižovat emise jak u vozidel, tak u krav.

Prostředí Arktidy dostává zabrat. Kromě požárů na Sibiři a tání ledu dělají vědcům vrásky poslední čísla ze sčítání zvěře na norském souostroví Špicberky. Norský polární institut zjistil, že tam v posledním roce uhynul nebývale velký počet sobů hladem.

Konec klimatických změn sice není nemožný, ale současná situace je stále zoufalejší. Podle nové analýzy se bez okamžité a drastické akce v globálním měřítku může stát oteplování Země do roku 2050 existenční hrozbou pro lidstvo, kterou už nepůjde zvrátit. Pokud v příštích 30 letech nenastolíme potřebná opatření, naše planeta se oteplí o tři stupně Celsia, což povede ke zhroucení lidské civilizace, jak ji známe.

Při pohledu na preference ČSSD a KSČM i jejich volební výsledky z poslední doby je očividné, že parlamentní levice prudce upadá. Co to znamená pro levicovou politiku u nás? Bude mít podobu aktivismu, protestů a publicistiky, nebo se časem ještě může objevit strana, která se k levici přihlásí?

Slibovat lidem, co bude za 31 let, a ještě se k tomu písemně zavázat, je nezodpovědné. Zvlášť když sice známe cíl, ale nikdo pořádně neví, jaká cesta by k němu mohla vést.

Ačkoliv asijská část Ruska za Uralem tvoří na 77 procent ruského území, žije na ní paradoxně jenom 27 procent ruského obyvatelstva. Sibiř je notoricky nevlídná, hovorově její jméno často používáme jako synonymum pro třeskuté mrazy. Na konci 21. století by však mohlo být leccos jinak - nová studie si totiž myslí, že klimatické změny by mohly Sibiř podstatně více otevřít lidské populaci.