Mrazivé počasí, úterní teroristický útok ve Štrasburku, ale i fakt, že se ve Francii demonstruje už pátou sobotu, se podepsal na účasti protivládních protestech hnutí žlutých vest. Po celé zemi vyšlo do ulic jen 66 tisíc lidí, v Paříži pak konkrétně něco přes čtyři tisíce demonstrantů. Protesty oproti předchozím týdnům probíhaly v relativním klidu, jen v pozdních odpoledních hodinách použila pařížská policie na rozehnání zbytku demonstrantů na třídě Champs-Elysées vodní dělo.

Andrej Babiš na Miroslavu Kalouskovi nenechá nit suchou. Jeho krizové daně ale zrušit odmítá. Platíme je, byť krize skončila. A neremcáme, neprotestujeme. Vlády na nás mohou štípat dříví. Nejsme jako oni (Francouzi).  

Bývaly doby, kdy zvířata za své zločiny a přečiny stanula před řádným soudem, který věc zvážil a vyřkl ortel. Jak tyto středověké procesy vypadaly? A jak by před takovým tribunálem asi dopadl medvěd ze Vsetínska?

Setkání předsedy vlády Andreje Babiše se spisovatelem Milanem Kunderou je možné vykládat různě. Jaký význam návštěva u Kundery pro Babiše měla, lze vyvodit i z toho, co pro premiéra znamená česká kultura jako taková. Proč je pro něj důležitá a čeho si nevšímá?

Před stoletím bylo podepsáno příměří konfliktu, který si vyžádal miliony obětí, spoustu utrpení a zasáhl téměř celý svět. Jedenáctého listopadu 1918 nedaleko francouzského města Compiégne ukončili zástupci spojenců a německé delegace boje takzvané Velké války, později nazvané první světová. 

Byl symbolem luxusního cestování, ale i intrik a zločinu. Orient expres, nejslavnější vlaková linka světa, začal fungovat 4. října 1883. Za 126 let existence se ve známých vlacích vybraně hodovalo, konverzovalo, seznamovalo - a také zabíjelo.

Je to jeden z krvavých a smutných příběhů první světové války, s jehož koncem je však spjata šťastná náhoda a naděje - byť jen pro některé. A také oběť tvorů, kteří ve válečných konfliktech bývají často přehlíženi. Drama takzvaného "Ztraceného praporu" se odehrávalo právě před 100 lety.

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Američan Arthur Ashkin, Francouz Gérard Mourou a Kanaďanka Donna Stricklandová za průlomové objevy v oboru laserové fyziky - konkrétně za vytvoření prostředků, které umožňují prostřednictvím laseru ovlivňovat svět.