Evropská kosmická agentura představila odvážný plán, podle kterého by už za 15 let mohli lidé trvale žít ve vesmíru – na oběžné dráze, Měsíci i na samotném Marsu. Vesmírné oázy, autonomní roboti, umělá inteligence a meziplanetární internet nejsou podle ESA sci-fi, ale blízká budoucnost.

Příležitostí letět do vesmíru bude v příštích deseti letech přibývat, otázkou je ale financování kosmických letů, řekl dnes novinářům na čáslavské letecké základně český armádní pilot a záložní astronaut Evropské kosmické agentury Aleš Svoboda. Jistotu, že poletí do vesmíru, nemají podle něj ani vybraní kariérní astronauti.

Evropská kosmická agentura ESA a japonská Astroscale začnou uklízet harampádí na oběžné dráze Země. Nejvyšší čas.

Příběh evropské mise na Mars bohužel nekončí happy endem. Modul Schiparelli, do kterého vkládala Evropská kosmická agentura (ESA) spolu s ruským Roskosmosem takové naděje, se při přistání roztříštil o povrch planety. Neotevřel se mu včas padák a přístroj se zřítil z několikakilometrové výšky. 

Modul Schiaparelli, který vyslala Evropská kosmická agentura (ESA) ve spolupráci s ruským Roskosmosem na Mars, ve středu přistál v cílové destinaci. Modul má na Rudé planetě hledat stopy života.

Sonda Rosetta na poslední chvíli před svým přistáním na kometě Čurjumov-Gerasimenko našla v pondělí svůj ztracený modul Philae, který vyslala jako předvoj v listopadu 2014. Philae se ale přistání moc nepovedlo, ztratil se sondě z dohledu a od loňského léta s ním vědci z Evropské kosmické agentury (ESA) nemají spojení. 

Šance, že se ještě evropské robotické sondě Philae, která v roce 2014 přistála na kometě Čurjumov-Gerasimenko, podaří navázat spojení se Zemí, je prakticky nulová. Neozývá se od loňského léta, evropští vědci se tak s ní už rozloučili a o spojení se už nebudou pokoušet.

Ruská pilotovaná loď Sojuz úspěšně přistála u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Vezla tam trojčlennou posádku včetně vůbec prvního dánského astronauta. Na oběžné dráze se nyní nachází celkem devět lidí.