Švédové ve své socialistické monarchii zavedli povinný kapitálový pilíř, v němž si aktivní lidé zhodnocují finance na stáří. Češi však pořád naslouchají pohádkám politiků o tom, že průběžný penzijní systém je udržitelný.

Někdo bude na penzi piknikovat, jiný se bude pást. Do druhé kategorie patří ti, kteří se spolehnou na sliby sociálních demokratů.

Hlasování o prvních třech dnech nemocenské a veřejné službě ve sněmovně či nespojenost ANO se zavedením stropu na stále se posouvající věk odchodu do penze ukazuje, že dělení na levici a pravici pořád žije, a do budoucna se to nezmění. 

Odchod do penze by měl být začátkem zaslouženého odpočinku po desítkách let práce. Jenže důchod nemusí pokrýt všechny životní náklady a penzistům bez nastřádaných úspor nezbývá nic jiného, než se na pracovní trh zase vrátit. Firmy mají zájem jen o někoho, ostatní mají smůlu.