DNA

Na Wisconsinské univerzitě se vědci dlouhodobě zabývají studiem kmenových buněk. Před pár dny oznámili zásadní průlom, který by mohl do budoucna výrazně ovlivnit nejenom způsoby, jakým získáváme krev pro lékařské účely, ale také léčbu celé řady závažných onemocnění.

Existence yettiho je dlouhodobě velkým otazníkem jak pro vědce, tak pro všechny, kteří jsou fascinováni představou tohoto ledového obra, o němž tradují lecjaké legendy. Experti se proto rozhodli prozkoumat DNA všech dostupných vzorků srsti pocházejících údajně z tohoto himálajského tvora - a zjistili, že pocházejí z medvěda či kozy. Uvádí to zpráva, kterou zveřejnil britský odborný časopis Proceedings of the Royal Society B. 

Testy DNA potvrdily, že muž s amnézií nalezený v Oslu je šestatřicetiletý Čech. Výsledky testů oznámila česká policie, která na případu spolupracuje s Nory. Další podrobnosti česká strana nesdělila, čeká se na vyjádření norské policie. Čech má z analýzy velkou radost.

Testy DNA, které britská policie dělala dokonce dvakrát, aby si byla jistá výsledkem, potvrdily, že holčička z Nového Zélandu není ztracená Maddie McCann.

Francouzští vědci ve spolupráci s německými kolegy patrně přinesli nové důkazy o tom, že život na Zemi pochází z vesmíru. Vytvořili umělou kometu v podmínkách, které panují v kosmu, a po několika dnech zjistili, že se na ní vytvořily základní organické látky, z nichž může vzniknout DNA. S odvoláním na francouzský výzkumný ústav CNRS o tom dnes informovala agentura AFP.

Původní obyvatelé severní Ameriky před desítkami tisíc let žili na území dnešního Altajského kraje, oblasti při hranicích Ruské federace s Kazachstánem, Mongolskem a Čínou. Podle amerického odborného čaopisu American Journal of Human Genetics to potvrdila analýza DNA, kterou provedli vědci Pennsylvánské univerzity v USA.

Příčinu závažné Kufsovy choroby se podařilo odhalit výzkumnému týmu z Ústavu dědičných metabolických poruch (ÚDMP) 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice. Objevil totiž mutaci genu DNAJC5, která je za tímto dědičným onemocněním mozku. Objev dnes na tiskové konferenci představili jeho autoři.

Čeští vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd zjistili, že o formování buněk se částečně rozhoduje již na úrovni DNA, tedy daleko dříve, než se původně předpokládalo.