chudoba

Skončit ve třiceti znovu na krku svým stárnoucím rodičům a vrátit se do svého dětského pokoje, není to, o čem by člověk snil. Přesto tak končí tolik lidí, že se pro ně dokonce vžil speciální termín - "bumerangová generace".

České hospodářství roste a země má dobrou pozici k řešení svých zbývajících strukturálních problémů, uvádí v ve středu zveřejněné analýze stavu české ekonomiky Evropská komise. Dlouhodobě je ale podle ní výzvou fiskální udržitelnost při rostoucích výdajích na penze a zdravotní péči, které souvisí se stárnutím populace.

V Česku bylo v loňském roce zhruba 970 tisíc obyvatel pod hranicí příjmové chudoby. Oproti roku 2016 je to o 50 tisíc méně, vyplývá to z výsledků průzkumu životních podmínek Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zlepšení české životní úrovně potvrdil i úbytek lidí, kteří trpí materiálním nedostatkem. Z předchozího půl milionu jejich počet klesl na téměř 390 tisíc.

Minulý týden se americký prezident Donald Trump zase jednou vyznamenal. Na schůzce se senátory hovořil o přistěhovalcích z chudých karibských a afrických zemí, které označil za "shithole countries". Tedy hodně slušně řečeno za zapadákov, méně slušně za "pr*el světa" a přesně řečeno za "zas*anou díru".

Dvacítka senátorů se obrátí na Ústavní soud kvůli vyplácení doplatků na bydlení. Ve středu odpoledne mu pošlou návrh na zrušení části zákona o pomoci v hmotné nouzi, podle které mohou radnice vyhlásit takzvané oblasti se zvýšeným výskytem nežádoucích jevů. V nich pak noví žadatelé dávku nedostanou, oznámila senátorka Renata Chmelová. Pod návrh se podle ní podepsali zákonodárci všech klubů. 

Lidé, kteří pobírají příspěvek na živobytí přes půl roku, budou od prosince dostávat část dávky v poukázkách. V nich jim mohou úřady práce vydat zhruba třetinu až dvě třetiny částky. Sdělil to mluvčí ministerstva práce Petr Habáň. Změnu do novely o hmotné nouzi prosadili poslanci. Nová pravidla se týkají i lidí s handicapem. Rada postižených to kritizuje.

První bezdoplatkové zóny jsou tady. Obce mají od června možnost podat návrh na vyhlášení takzvaných oblastí se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. V těchto místech nebude možné nově zažádat o doplatky na bydlení. Jaký mohou mít dopad a nejde v případě obcí jen o snahu zbavit se zodpovědnosti a přesunout problém jinam?

Ústavní soud (ÚS) dal ženě z Prahy a její dcerce šanci na vyšší odškodnění za odloučení, které trvalo 2,5 roku. Na základě soudně vydaného předběžného opatření, později zrušeného pro neústavnost, se novorozeně dostalo do kojeneckého ústavu. Důvodem byly špatné materiální podmínky rodiny, což ale podle soudu není samo o sobě důvod pro odebrání dítěte. Matka za svěření dcerky do vlastní péče dlouho bojovala marně, dvěma staršími nálezy jí pomohl ÚS. Justice posléze každé z nich přiznala odškodnění 610 tisíc korun, což je ale podle středečního nálezu málo.