Je volání po řízku pro každého skutečně tím hlavním, s čím by se partaje měly vrhnout do voleb? Anebo jde jen o populistický blábol, který odvádí pozornost od opravdových problémů, s nimiž si politika neví rady?

Maso nemusí být nutně vraždou, stejně jako vajíčka nebo mléko nemusejí být krádeží. Důležité je nepohrdat životy ostatních tvorů a nabídnout němé tváři alespoň něco na oplátku.

Život nosnic na farmách je krátký a ne zrovna příjemný, a to ani nemusí být chované v klecích. Jak přestanou snášet podle vysokých standardů, putují na jatka. Většinou v roce a půl. Ve Francii je od smrti zachraňuje první "domov slepičích důchodkyň". 

Po 20 letech se u české drůbeže objevila takzvaná Newcastleská nemoc. Pseudomor se vyskytl v Šanově na Zlínsku, kde veterináři vytvořili ochranné pásmo zasahující i na Slovensko. Nemoc ohrožuje ptactvo, u člověka dokáže vyvolat zánět spojivek.

V Uruguayi dostávaly ještě v 70. letech děti v kojenecké strav i kravskou krev. Místní obyvatelé jsou hrdí na své kvalitní hovězí maso, ročně ho sní každý téměř 60 kilo a neobejde se bez něj žádná z jejich tradičních národních pokrmů. A tak není ani nic neobvyklého, že ženy vybírají na seznamkách muže podle velikosti jejich grilu.

Česko by mohlo jako státní rezervu pro krizové situace začít používat stáda dobytka. Živá zvířata by mohla do budoucna nahradit až třetinu mraženého hovězího masa uloženého ve státních skladech. Pilotní projekt by se mohl uskutečnit v příštím roce, "živé maso" by se mohlo v rezervách objevit už v roce 2017.

Drůbežářské firmy v Asii se v současné době musejí vypořádat s problémem, jak v masovém měřítku chovat zvířata na maso bez použití léků a hormonů ve vysoké kvalitě za přijatelnou cenu. Malajsijský drůbežářský gigant to zkouší zlepšováním prostředí, ve kterém jsou zvířata chována. Češi něco podobného velmi dobře znají z Troškova filmu Slunce, seno jahody, kde se tzv. Pláničkova metoda použila v jihočeském JZD ke zvýšení dojivosti krav.