Jen pár hodin od chorvatského pobřeží se ukrývá přírodní div, který si vysloužil přezdívku evropská mini Niagara. Vodopády Kravica jsou snadno dostupné, cenově příjemné a stále překvapivě málo objevené českými cestovateli. Nabízejí čistou vodu, klid a letní atmosféru bez davů.

Skupina mladých lidí odstartovala v Sarajevu iniciativu za přejmenování jedné z tamních hlavních ulic po legendárním Michaelu Schumacherovi.

Když uvěříte propagandě a smyšleným zprávám, možná je pak pro vás jednodušší zamířit a zastřelit desetileté dítě, vzpomíná na jeden z případů, které zažil v době války v bývalé Jugoslávii, český vyšetřovatel Vladimír Dzuro, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Nejvyšší soud v Haagu potvrdil, že Nizozemsko má část viny na masakru ve Srebrenici, ke kterému došlo v roce 1995. Nizozemská vláda nesouhlasí.

Domácí násilí je v Bosně a Hercegovině velký problém. Situaci zhoršuje stud obětí i přesvědčení, že "co se doma uvaří, to se doma sní". Hrozivou situaci teď mění týmy speciálně proškolených policistek, které pomáhají týraným obětem.

Šestice západobalkánských zemí se přijetí do Evropské unie jen tak nedočká. Dlouhodobé námluvy totiž pořád nemají jasné termíny pro jejich integraci ani po dnešní schůzi šéfů států a vlád zemí Unie v bulharské Sofii, která se věnovala právě rozvíjení a prohlubování vztahů s Balkánem. Za to se EU dočkala kritiky ze strany visegrádské čtyřky (V4). Podle českého premiéra Andreje Babiše je jejich brzký vstup větší zárukou bezpečnější Evropy.

Za poslední čtyři roky odešlo z padesátitisícového města Sanski Most v severozápadním cípu Bosny a Hercegoviny skoro osm tisíc jeho obyvatel, většinou mladších ročníků. Nemohli najít práci a s ní jistotu pro svou budoucí rodinu, a tak zamířili do západní Evropy. Město se tak pomalu mění v místo plné starců.

Uprostřed všech těch hrůz přišla konečně také jednou dobrá zpráva: Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) minulý týden ve středu v Haagu odsoudil k doživotnímu vězení bývalého vrchního velitele bosenskosrbských jednotek generála Ratka Mladiče. Poté, co už někdejší politický vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić dostal čtyřicet let, dostihl nyní spravedlivý trest i druhého z obou mužů, kteří nesou hlavní odpovědnost za srbské zločiny za války v Bosně v letech 1992 až 1995.