Afghánistán má po několikaměsíčním povolebním přešlapování konečně prezidenta. Nejednoznačnost klíčových dokumentů a složité rozložení regionálních mocenských sil však Ašrafu Ghanímu předpovídá problémové vládnutí a konec války se posouvá pravděpodobně až do roku 2024. 

Pokud si Afghánky představujete jako ustrašené ženy, které sedí v koutě a visí na každém slově, které vyřkne manžel, tak se hluboce mýlíte. Válka afghánské ženy zocelila víc než leckterého muže, jak ukáže připravovaný dokument. Kábulské ženy se věnují boxu, street artu, pracují na policii nebo jako soudkyně. A touží po svobodě, kterou by právě díky nim mohl Afghánistán jednou mít. 

Sněmovna právě projednává plán armádních zahraničních misí. Novinkou ve vládním návrhu je ale prodloužení mandátů českých vojáků v zahraničních operacích na dva roky s výhledem na rok třetí. To se ale nelíbí opozici. Ministr obrany Alexandr Vondra ovšem tvrdí, že všichni spojenci navyšují počet vojáků, neboť se na tom dohodla Severoatlantická aliance.

Senát schválil posílení české armádní mise v Afghánistánu o 55 vojáků. Pro hlasovali i někteří senátoři ČSSD. Osud návrhu je ale dále nejistý, sněmovna ve středu totiž rozhodnutí o něm odložila. Předseda ČSSD Jiří Paroubek se staví proti navýšení počtu vojáků v Afghánistánu.